Ano, ano opravdu je to tak. žádný překlep, ani chyba na Vaší straně! Opravdu. Je to tak, čas je neuprosný a podepsal se i na samotném dáblovi, který je podle všeho zdánlivě nesmrtelný. Jak jsme to vlastně zjistili, říkáte si, vždyt dábel nechodí jen tak po ulici a jen přiblížit se k němu Vás může stát život. Jak jsme to tedy zjiistili? Proč je to tak důležité pro Vás, vždyt každý jednou zestárne? Jak je to s dáblovou nesmrtelností? Nebo Vás snad zajímá dábelský rozhovor se samotným dáblem? Potom tedy není nic jednoduššího, než číst dál…
Autor: Lunnen Donersnová

Nee, není to vtip, je to svatá pravda.

V pondělí 14. 8. 2006 ve večerních hodinách nebylo ve Velké síni nijak zvlášť živo. Snad to bylo způsobeno tím, že tam v tu chvíli posedávalo hodně lidí ve fialových hábitech – tedy oproti běžnému stavu. U profesorského stolu se spolu bavili Adrianet le Ros, Letitia te Tiba, Midar Kilahim, Ross Winfield, Angela Grey-Slytherin a Sandrik Vrizas. Několik lidí sedělo také u kolejních stolů, přesto Síň téměř zela prázdnotou.

To, že zdaleka nebyly obsazeny všechny židle, ale rozhodně neznamenalo, že by v místnosti byla nuda. Právě naopak. Ale opravdu zajímavá diskuze se rozpoutala až poté, co studentka Amelie Mia Thermopolisová přišla k hloučku profesorů, aby se zeptala pana inspektora, zda by nepřijal do školy další profesorku, prý nějakou její známou. On jí odpověděl, že v blízké době se přijímání nových profesorů neplánuje, neboť jich momentálně máme nadbytek. Na to pan Kilahim hbitě zareagoval: „Nadbytek? Sakrblé… Snad se počet nebude redukovat…“ Madam Angela ještě dodala cosi o odstřelu.

A debata byla na světě.

„Hej ty tam, pojď sem!“

„Hej ty tam, pojď sem ;)!“

Vidíte ten rozdíl mezi těmito dvěma větami? Čím to asi bude. No tím ksichtíkem. Vaše autorka vám opět přináší zajímavý článek. Tentokrát o ksichtících.

Malý deník v černé kůži… nevím, kde se u mě takhle najednou vzal, nepřemýšlela jsem nad tím a odfoukla jsem z něho vrstvu prachu. Otevřela jsem ho a začala číst příběh na zažloutlých stránkách…
Byl to Carolinin deník, teď se pokusím Vám ho převyprávět. Začalo to nějak takhle…

Kdo si myslí, že nálada obyvatel Hogwarts záleží, díky mocnému kouzlu, které celé Hog obklopuje, jen a jen na nich samotných je na velikém omylu. Z posledních průzkumů podporovaných firmou Počasník&Vichr, které se zabývaly spojitostí mezi počasím a náladou studentstva a profesorů jasně vyplývá, že se na nich počasí podepisuje stejně jako na každém živém tvorovi…

Čo môže spôsobiť zmena šk. rádu? Neviete? Čítajte:-))

No ako len Eileen nahrabala toľko peňazí?:D

A je to tady, od 1. do 5. září je možná registrace do Bradavic hogwarts.czechzone.net. Noví žáčci brázdí stránky školy a ptají se na všechno možné, co je napadne, od složení předmětů až po nákup hábitů. Nejčastěji zmiňovaným tématen jsou ale galeony. Proč?

Z projevu ředitele školy

Ačkoliv se to zdá nemožné, je tomu tak. Ministr kouzel totiž už nekomunikuje pomocí starých zvyklostí, neboď jak sám řekl: jsou snadno vystopovatelná. Nahradí tedy hůlku počítač? „Naprosto vyloučno. Ovšem komunikaci v těchto časech musíme velice střežit. Proto navrhuji, aby se každý kouzelních naučil zacházet s mudlovským počítačem.“

V minulých dílech jste se pravidelně dozvídali, jaké (a jak mocné) artefakty vlastní význační veřejní činitelé našeho kouzelnického světa. Nyní si také povíme něco o jejich vzniku.