Ve večerních hodinách 27. května 2026 se schylovalo k velmi barevnému zápasu. Utkat se spolu měli jezevci a lvi a nejen oni se na nadcházející zápas těšili. Na tribuně se začínali scházet fanoušci nejrůznějších barev. Nikdo v tu chvíli ale nevěděl, jaká podívaná nás všechny čeká.

Zápas Nebelvíru se Zmijozelem rozhodl o vítězi Školního famfrpálového mistrovství. Hadí letka obhájila trofej a porazila červený tým 220:20.

Před časem hradem prolétl dotazník, který si kladl za cíl zmapovat spokojenost studentů s hradní výukou. Pokud vás zajímá, na čem se studující shodli a v čem se naopak názory výrazně různily, neváhejte a článek si přečtěte.

Vychýlení magické rovnováhy na našem hradě trápí každého. Naštěstí studenti Baradvic jsou natolik uvědomělí, že věci nenechávají jen tak a jsou vždy připraveni zasáhnout a jakkoliv pomoct. A tak se stalo, že došla řada i na Zmijozel.

Byl pozdní večer, první máj… ne, to byla vlastně jiná pohádka. Kdežto já vám chci dnes povyprávět jednu famfrpálovou. O tom, jak se na hřišti utkal jezevec s orlem. A jak to bylo dál?

V posledních týdnech se na hradě děly věci. Inventura v ďáblově jámě, rekonstrukce laboratoře, nová letová plocha, fungl nová hra. Neuniklo vám něco? Pojďme si všechny novoty probrat.

Nechte recept na bábovku a běžně připravované dobroty stranou a ku příležitosti měsíce lásky si připravte něco trochu jiného. Láska prochází žaludkem, však víte. 

Simelie Mallorny je jméno, které na hradě rozhodně nezapadne. Ilustrátorka, fotografka, bývalá prefektka i šéfredaktorka a nově také průvodkyně Zakázaným lesem. V rozhovoru vypráví o své cestě k tvorbě, o radosti z nápadů, které vznikají společně, i o tom, proč je někdy nejlepší prostě jen jít a objevovat. Připravte se na milé povídání plné inspirace, humoru a kouzelných momentů.

Bradavice jsou místem magie, kouzel a občas i srážkou s realitou trapnosti. Naše redakce se vydala mezi studenty a sesbírala ty nejhorší (a bolestivě trapné) pokusy o romantické sblížení.

Mluvíme-li o Fialkách, nerozumíme tím po mudlovsku ta smrdutá malá kvítka, nýbrž fialové, potažmo hnědé, zkrátka nestudentské osazenstvo hradu. „A kolik jich je?!“ ptal se Dudley a my známe odpověď a taky víme, odkud jsou, zda jsou stále mezi živými aktivními a také spoustu dalších zajímavostí. Pojďte se s námi vydat po stopách těch, kteří opustili svá školní léta!

Jednou za rok všichni vytáhneme rukavice, zachraňujeme planetu a tváříme se, že víme, kam patří víčko od jogurtu. Den Země je krásná směs snahy, chaosu, ale také prázdné pózy. Ale možná právě proto to má celé smysl.

Dne 26. 3. se ve večerních hodinách mrzimorští studenti domluvili, že obdaří svou ctěnou návštěvou jednoho z lazarů na ošetřovně. To by však nebyli jezevci, kdyby přišli s prázdnou. Inspektorce výuky donesli rovnou celou hromadu vajec a rozhodli se ji potěšit i chytlavou písničkou. Nakonec došlo i na tanec, do kterého byli zapojeni rovněž modří přihlížející.