Famfrpálové zápasy se blíží mílovými kroky, a tak s námi pomalu můžete odpočítávat zbývající chvíle do zahájení prvních zápasů. Co všechno se vám během zápasů může přihodit?

Z nebelvírské věže, kde dobrej výběr mají, zdá se. Přišla do věštecké redakce a odvedla moře práce. Píše, kreslí, hlásá, je to naše spása. Tváří se tak roztomile, zvlášť když s něčím novým přijde. V redakci máme kočku, máme ji rádi,  jsme s ní velcí kamarádi. Od tý doby co ji známe, kočičí gify posíláme. Za chat nejmíň pětkrát se kočka objeví nám. Pak nic jiného neděláme, než že trefné reakce hledáme. Ráda nové články píše anebo kreslí si. Jen Merlin ví, kde tu energii bere a další práci hledá si. Ou!

Nově zavedené předplatné na první měsíc za zvýhodněnou cenu.
Od 1. 4. 2026

Zajímá vás, kdo je papírově největší favorit na vítězství v profilize? Nebo vás snad zajímá, kdo se od minulé sezóny nejvíce posunul? Pojďte se se mnou podívat na čísla z úvodu všech tří sezón a třeba se dozvíte něco nového!

Poslední změna ve funkci inspektora výuky proběhla před třemi měsíci. Od té doby se toho na poli výuky událo poměrně dost. Pokud vás zajímá její další směřování nebo snad chcete nakouknout do zákulisí přípravy letošních předmětových novinek, neváhejte a čtěte.

V závěru reportáže o Udílení novinářských cen bylo přislíbeno ohlédnutí za zábavnou hrou, která se tematicky točila, jak jinak než kolem Rity Holoubkové. Pokud jste museli odběhnout po posledním vyhlášení, nebo jste se nemohli zúčastnit vůbec, tak se můžete pobavit nyní.

Jsou to opravdu divné časy, když se pořádá výprava do lesa na základě informací z knihy Zlatoslava Lockharta. Mysleme si o slavném absolventovi Havraspáru, co chceme, ale jedno mu musíme nechat. Dokázal si najít věrohodné zdroje. Přestože si na ně sedal.

Kdysi jsem někde četla, že nepředvídatelné události jsou pro náš život nesmírně důležité. A musím souhlasit s tím, že kdyby vždy šlo všechno podle plánů a představ, asi by na tom našem světě byla trošku nuda a upadli bychom do neskutečného stereotypu. Famfrpálové zápasy jsou někdy ale stresující samy o sobě. Velkou roli hraje štěstí, taky záleží, kdo se objeví ze soupeřova týmu, jak všechno půjde a na jak dlouho to vlastně bude – to už je mnoho proměnných. Někdy se ale přidají proměnné další, absolutně nečekané, a tak vzniká jev, který jsem si nazvala jako „zápasové trauma“.

Žijeme v uspěchané době, která na nás klade nemalé nároky. Jak však v takové společnosti žít a nezbláznit se z tlaku, který na nás působí ze všech stran? Jak rozpoznávat informace, které nám škodí a jak se v jejich množství neztratit?

Druhá polovina je tu!

Hradní novinařina zažívá velmi aktivní roky napříč periodiky. Přehršel vydávaných článků, neskutečné množství projektů a práce, která nemusí být na první pohled viditelná. V jednotlivých redakcích je velké množství osob, které se podílejí na tom, aby časopis fungoval co nejlépe. Každoročně jsou za uplynulý rok nominováni šéfredaktory a následně prostřednictvím hlasů na UNC slavnosti oceněni ti nejkreativnější, nejaktivnější, nejvýraznější, nejsympatičtější…

Včerejší den se ničím nelišil od ostatních. Ve Velké síni se ještě tu a tam povalovala tříska z přetahování o koště slečny Amandy se zběsilým hafoněm, jídla na stolech aby pohledal a několik studentů hladově trávilo čas nad novými úkoly, aby se vyvarovali psaní na poslední chvíli v termínovou neděli. Kdyby tímto způsobem však den pokračoval, tento článek by neexistoval…

Začátek února se zpravidla nese ve znamení registrace, zařazování a začátku nového školního roku. Jak probíhalo letošní rozřazování nově registrovaných do jejich kolejí? Jaká kolej přivítala nejvíce nových tváří?

Na hradě se stále něco děje, ne vždy to ovšem jsou pozitivní a příjemné události. Nedávno se slavil Letecký den, oslavy však vzhledem k nečekanému dění skončily předčasně. Počasí se doslova zbláznilo a v průběhu dne zrudly mazlíčkům oči. Navíc se začali velmi neklidně vrtět. Redaktoři Denního věštce pátrali po možných příčinách nastalého chaosu. Co přesně se na hradě odehrálo? Kdo za tím stojí? Máme se bát?

Kolejní ředitelka, profesorka, tvůrkyně, famfrpálová nadšenkyně, ale především člověk, který se nebojí přiznat, že někdy nestíhá, že o sobě někdy pochybuje, a přesto jde dál. V rozhovoru, který se z očekávaného odpoledního posezení protáhl na dvouměsíční výslech, se madam NiC rozpovídala o redakcích, tvoření, ideálním dni bez povinností i o tom, proč je lepší něco zkusit a zjistit, že to nebylo pro nás, než celý život litovat, že jsme to nikdy nezkusili.