Den: 25. 7. 2007

Požádala jsem o rozhovor odpovědného vedoucího Příčné ulice a také hlavního aktéra již proběhlé inventury, se kterou se obyvatelé Hogwarts mohli setkat v týdnu od 16. – 23.7.2007. Pan John Werewolf přišel na místo rozhovoru na vteřinu přesně, s dobrou náladou a optimistickým úsměvem. Působil uvolněným dojmem a s chutí mě sám vybídl k zahájení rozhovoru. Nezarazil se ani u poněkud šťouravějších otázek a s klidem zodpověděl naprosto vše.

Kouzelníci a mudlové… Téma na dlouhé povídání, známe to přeci všichni. Někteří mají s mudly dobré vztahy, někteří špatné, a nepochybně se mezi námi najdou i tací, jež existence mudlů prakticky vůbec nezajímá. Mudlové některým z nás slouží jako objekty zábavy, některým jako objekty, jimž se můžeme obdivovat, neboť ať už máte vztah k mudlům jakýkoliv, musíte uznat, že to, jak se vypořádali s faktem, že neumí kouzlit, zvládli na hodnocení vynikající. To, že vymysleli všelijaké ty svoje hračičky proto, aby si ulehčili svůj handicap, je obdivuhodné téměř tak jako nejrychlejší lapení Zlatonky v dějinách famfrpálu.

Pod korunami starobylých stromů vládne příšeří. Temný les je plný tajuplných zákoutí, pokroucených stromů a zákeřně číhajících kořenů. Kromě toho tam, jak všichni víme, rostou léčivé bylinky a po zemi se válí hromady krámů, které můžeme na výpravách sbírat, co hrdlo ráčí. Zkrátka zažijete báječné dobrodružství a navíc si z lesa do hradu můžete přitáhnout plné kapsy nenadále nabytého bohatství.
(A nebo tam vytratit bonzbloček a hledat ho na pozemcích hradu, skoro celý měsíc… JAKO JÁ)