Jednoho krásného odpoledne někdy v říjnu asi tak uprostřed jsem zase bloumala chodbami našeho hradu. Již nebylo moc teplo a mé holé nohy bez punčoch mne zábly. Skřítci pomalu chystali dřevo ke krbům, které se pomalu a jistě začaly zapalovat. Sice ještě nebyla úplně zima, ale mezi kamennými zdmi bylo až nepříjemně vlezlo. Úkoly se mi nechtěly dělat, a tak jsem se připloužila do Velké síně. Tam si právě jedna z mých spolužaček studovala nejnovější článek nejen pro mladé čarodějky v Denním věštci. Přímo tento: 7 magických tipů pro kouzelný podzim
Po dlouhém přemlouvání mi ho nakonec půjčila a já měla konečně tu správnou výmluvu pro nepsaní domácích úkolů.
Po dlouhém přemlouvání mi ho nakonec půjčila a já měla konečně tu správnou výmluvu pro nepsaní domácích úkolů.