
Středeční večer byl pro skřítky význačný. Nedávno se na náš hrad vrátila důležitá osoba a ve středu večer potěšila svou návštěvou konečně i kuchyň. Jak si skřítkové užili přítomnost této velevážené osobnosti a kdo to vlastně byl?
A máme tu pokračování statistik zkoušek. Tentokrát se podíváme, jaká CKÚ skládají naši profesoři? U koho jich mají hodně? Nebo je spíš jen vypisují? Podívejte se sami!
Již máme první týden druhého pololetí a naši páťáci mají definitivně zadané NKÚ. Šesťáci s nimi a studenti r. s. s profesory zase mají své CKÚ. Závidíte? Nejspíš není co!

Školní famfrpálové mistrovství začíná, tudíž bude každého jistě zajímat, jak vidí nastávající sezónu kapitánky. Položili jsme jim tři nedůležité, dvě důležité a jednu zásadní otázku. Za tým červený nám odpověděla místo kapitánky Rebeccy Shadowfang, která v současnosti studuje hru národních týmů Česka a Slovenska, její zástupkyně Esperanza Milagrosa.

Skončily tréninky a 27. dubna 2013 zahájí letošní bitvu o famfrpálový pohár celky Nebelvíru a Mrzimoru. Za měsíc a půl se odehraje (pravděpodobně) poslední zápas sezóny mezi Nebelvírem a Zmijozelem. Co od jednotlivých týmů může fanoušek očekávat? Proberme si je v pořadí, ve kterém skončily Školní famfrpálové mistrovství minulý rok.
To jsem se zase po delší době účastnila většiny kolejního famfrpálového tréninku. Od dob, kdy jsem trénovala pravidelně, se zase tak moc nezměnilo. Po celou dobu zápasu hladová kapitánka, nadšení z naskakujících procent a počítání hodin do konce. To vše zůstalo. Jen válka o post chytače byla o něco zuřivější…
Dne 29. 3. se konala jedna z hradních výprav do hlubin Zakázaného lesa. Jaké nástrahy čekaly na odvážné studenty? A co se tam všechno dělo?

Čtvrteční večer 28.2. byl velice podivný…. Okolo 22. hodiny, se všechny sovy na hradě asi zbláznily…

Famfrpálová sezóna sice ještě nezačala, čas však letí jak Nebelbrach za zlatonkou. Tréninky a nervydrásající zápasy čekají za dveřmi. Zlepšovat si své statistiky na postech zatím ještě nemůžeme, ale zlepšovat se v letu na koštěti lze celý rok, jak jistě potvrdí Edward Cooper a André van Wreight.

První termín tohoto školního roku překvapivě přinesl mnohem více než jen první body, útoky na předměty a starání se o nové kolejní přírůstky. Co všechno se za těch čtrnáct dní vlastně událo?
Už dlouho, předlouho jsme v koleji mluvili o tom, že bychom potřebovali nový vzhled našeho kolejního časopisu Žlutý Trimeles. Ne snad že by se nám stará verze našeho časopisu nelíbila, ale znáte to. Nikdy nejste spokojeni s tím, co máte, a vždycky chcete něco nového. Když se třeba podívám na havraspárský Corvinus, tak mě to vždycky dokope k tomu, abych se znovu a znovu ptala, co se s naším časopisem bude dít dál.
Každý student, který je přijat ke studiu na zdejší škole, netrpělivě očekává okamžik, kdy bude moci poprvé zkřížit svou hůlku s některým ze spolužáků a prokázat své kouzelné schopnosti. Trochu zamrzí, když zjistí, že ten okamžik nastane až ve třetím ročníku, a tak alespoň otravuje ostatní.
Tak, jako já.

Modro-červenou soutěž pro sovy už zaznamenal snad každý. Jelikož jsem se posledně ptala autorů, tentokrát jsem se rozhodla zaměřit na soutěžící. Jak tedy Osovnost vidí oni?