Rubrika: Co otřásá hradem

Pro mnohé to bylo překvapení, zasvěcení se nedivili. Být u toho ale zatoužilo opravdu mnoho hostů, i když byla pozvánka na svatbu zveřejněna víceméně na poslední chvíli.
Dostavili se hosté všech barev a bylo jich několik desítek, takže slavnostně vyzdobená kruhová místnost (normálně učebna) v Severní věži byla přímo nacpaná k prasknutí.
Svatební agentura Morbidus Lunaris Nuptiae zajistila vše na výbornou, vlastně na vynikající. I když… Stylové svatební oznámení se svícemi a netopýrem sice hyzdí pravopisná hrubka (o tom již Denní věštec informoval), ale grafický design zaslouží pochvalu.
Datum 2. listopadu, tedy na Dušičky, bylo také zvoleno přiměřeně pochmurně.

Těm, kdo se z jakéhokoli důvodu svatebního obřadu „v hodině temné“ (začátek byl ve 20 h) nemohli zúčastnit, přináším malou reportáž.

Vážení nevěřící, je to tak. Anseiola Jasmis Rawenclav a Serge Renine se konečně odhodlali vyměnit si prstýnky a začít se mít také trochu rádi. Jak si ale mohlo početné Bradavické obyvatelstvo všimnout, neobešlo se toto rozhodnutí zcela bez následků.

aneb na Velkou síň útočí zástup(y) duchů!

Zpravodaj z Vetešnictví

Vetešník obnovuje služby.

Obžerství ve VS

Zase?!

Co se děje na hradě?

Aneb kam se škrkny nenahrnou…

Nikdo z nás tomu nemohl uvěřit. Graffiti na zdech, nálepky s jeho „podpisem“ v oknech, kliky potřené zubní pastou. A co víc, každý, kdo chtěl do své společenské místnosti, našel jen tu havraspárskou. Chaos.

Poklidné čtvrteční dopoledne ve Velké síni se shodou náhod změnilo v jedno z nejzajímavějších v tomto týdnu.

Vážení a milí přátelé, nepřátelé, tradiční spáči na hodinách a i vy, co tento narychlo spíchnutý aby-se-neřeklo článek nikdy nebudete číst. Ano, i vás zdravíme z cest za hradem, jež včera neúspěšně skončily přesně tam, kde začaly. Nikoho totiž nediskriminujeme.

Všichni víme, jak to dopadá, dá-li si veverka šálek lahodné kávy. Učiní ovšem něco podobného kachnička pana ředitele, je z toho hotová katastrofa.

Od té doby, co náš plátek usadil pana ředitele do pohodlného lehátka a nechal chvíli hrad plout bez kontroly našich ořezaných brků, uplynulo sotva pár hodin, které však nebyly plné poklidné plavby, jak jsme naivně očekávali; místo toho byly naplněny vzrušujícími událostmi, které způsobily, že si náš redaktorský tým nemohl dovolit déle meškat, musel znovu vytáhnout své psací náčiní, rozmontovat kalamáře, očarovat je antihoupavým kouzlem a vydat se do terénu (rozuměj do kajuty s nápisem ředitelna), aby tam prozkoumal přísně tajný lodní deník kapitána Elénéreho.
Tyto zápisky pro nás byly učiněným pokladem, díky nim Vám teď můžeme poskytnout zaručeně pravdivé informace o naší aktuální situaci a poloze.