Rubrika: Ze starého šuplíku

Aneb jak mě mudla dostal.

A je to tady… když jsem se dneska odpoledne vracela z průzkumu mudlsvěta, spatřila jsem nedaleko Vstupní brány přímo nad cedulí mezi ozdobami k Prvnímu dnu smutku první hogwartský rampouch. Z čisté radosti nad několika sněhovými vločkami, které ho nenápadně obklopovaly, a škodolibé radosti, kolik studentů se ho lekne a nevystrčí z hradu ani nos, jsem si ho pojmenovala Pepík.

Při studeném dnu, kdy naděje mizí.

Mučedníci, lapkové, hrdinové, či rebelové to mají vždy těžké.

Taky se rádi díváte na soutěže krásy?

Přemýšleli jste někdy o tom, jestli mají Bradavice své vlastní strašilo?
Přiznám se, já na strašidla nepomyslela až do dnešního dne – kdy jsem se tváří v tvář s jedním setkala.

Báseň složená na chodbách Bradavic v půl druhé ráno