Rubrika: Ze starého šuplíku

Už mi to nedalo a musím poslat své pohoršení ze zimy do éteru.

Sníh. Už je zase tu, a tak mi to nedalo a musel jsem i o něm něco napsat.

Aneb jak mě mudla dostal.

A je to tady… když jsem se dneska odpoledne vracela z průzkumu mudlsvěta, spatřila jsem nedaleko Vstupní brány přímo nad cedulí mezi ozdobami k Prvnímu dnu smutku první hogwartský rampouch. Z čisté radosti nad několika sněhovými vločkami, které ho nenápadně obklopovaly, a škodolibé radosti, kolik studentů se ho lekne a nevystrčí z hradu ani nos, jsem si ho pojmenovala Pepík.

Při studeném dnu, kdy naděje mizí.

Mučedníci, lapkové, hrdinové, či rebelové to mají vždy těžké.

Taky se rádi díváte na soutěže krásy?

Přemýšleli jste někdy o tom, jestli mají Bradavice své vlastní strašilo?
Přiznám se, já na strašidla nepomyslela až do dnešního dne – kdy jsem se tváří v tvář s jedním setkala.