Měsíc: Květen 2010

Včerejší ráno jsem přišla od Velké síně tak jako vždycky. Pak už ale nic „tak jako vždycky“ nebylo.

Dnešního dne se od devíti hodin konal famfrpálový zápas, v němž proti sobě stanuly dvě koleje s největšími ambicemi na školní pohár. I přesto však toto utkání proběhlo v poklidu a bez zbytečných emocí. Denní věštec byl samozřejmě při tom!

Čas, čas, čas…

Madam Leti není třeba představovat. V hradních zdech se pohybuje hezkých pár let a o svých vzpomínkách na doby minulé píše zajímavé knihy. Je ředitelkou koleje Mrzimor, ale zřejmě nikoho by nenapadlo pochybovat o její „nadstranickosti“.

Městečko Godrikův Důl v sobě ukrývá něco tajemného. Těžko hledat ve světě čar a kouzel jiný objekt či místo, kolem něhož bylo vyřčeno tolik hypotéz a dohadů, jež se nakonec nesplnily.

Tak například čtenáři rozhovoru s ředitelem školy uveřejněného v našem plátku přibližně před dvěma lety dosud očekávají vánoce roku 2008, neboť právě do tohoto data by již měl celý velkolepý projekt fungovat. V současné době se však jeví, že již mnoho čokoládových žabek v jejich adventních kalendářích nezbývá.
Vánoce 2008 a s nimi spojené otevření Godrikova Dolu se totiž blíží možná rychleji, než by kdokoli z nás očekával.

Část dnešního dne jsem zasvětil – jak už to tak někdy bývá – bezcílnému bloumání hradem. Prošel jsem kabinety vybraných kolegů, zkontroloval stav obsazení jednotlivých tříd a poté bezmyšlenkovitě zamířil ke školní knihovně. Když jsem míjel dveře vedoucí do místnosti s myslánkou, napadlo mě zajít se potěšit časy dávno minulými a ponořit hlavu do víru vzpomínek. Ovšem smůla! Místo do vzpomínek jsem se mohl ponořit leda tak do výčitek svědomí!

Dnes ráno jsem se rozhodla na Hog udělat malý průzkum, neboť mě zajímalo, čím jsou v současné době nejvíce zatěžováni studenti a profesoři zdejší školy. Zatěžují je opravdu tolik domácí úkoly a eseje, nebo mají čas i na jiné kratochvíle (a jaké)? Na to vše jsem se ptala několika obětí, které jsem potkala v ranních hodinách ve Velké síni. Většina měla opravdu naspěch, ale pro spoustu z nich nebyl problém mi krátce odpovědět.

Jistě každý z vás zná jméno tohoto slavného alchymisty, který objevil kámen mudrců. Tento bájný kámen dovede proměnit kov v ryzí zlato a využívá se též při přípravě elixíru života. Díky tomuto objevu se ovšem Flamel proslavil nejen mezi kouzelníky ale i mezi mudly, kteří jeho existenci zaznamenali – pouze jeho objev nemohli dostatečně ocenit.

Dokážete si představit naši školu bez sourozenců Orionisových nebo bez pana Werewolfa? Že by se Hanibalovo jezero nejmenovalo Hanibalovo, že by neexistovaly Prasinky ani famfrpálové hřiště, že by zápis do šestého předmětu stál 16 galeonů, hrad by neměl tajemnou komnatu s tajnou letovou plochou, neměli byste zde každý svou postavičku a nečetli byste právě teď tento článek, protože by nebyl kde vydat? Žádný Denní věštec? Věřili byste dokonce, že Bradavicím hrozilo i uzavření?

Myslím, že není třeba nijak podrobně představovat mrzimorskou Felicitas Frobisherovou. Na hradě se „potlouká“ již hezkých pár let a v mrzimorské koleji toho vykonala více než dost. Nyní je trochu mimo záběry hlavních kamer, ale to nestírá její dřívější zásluhy. Rozhovor s ní byl velice příjemným popovídáním a doufám, že i vám se bude dobře číst…

Ministerstvo kouzel zase přichází s něčím, co rozvíří vlny. Úředníci uvažují o zavedení dalšího “síta” pro výběr studentů Bradavic: IQ testy.

Zní to sice neuvěřitelně, ale minulý týden došlo ve Francii kousek od města Crulai k nevídané události – málem se zde podařilo vyzradit kouzelnický svět.

Po dlouhé době jsem byla ve Školní knihovně.