Nedávno sa objavil v DV článok o tom, ako škriatok Zlořád trápi obyvateľov hradu. Nielen že im obhrýza majetok a kradne fazuľky, ale vo svojej prefíkanosti zviaže svoje obete kliatbou *Silencius*, aby sa nemohli brániť alebo vyslať nejaké kúzlo proti nemu.

Konec školního roku se blíží mílovými kroky. Při pohledu na grafy ukazující stav bodů si nejde nevšimnout vyrovnaného skóre mezi Havraspárem a Nebelvírem.

Zrod myšlienky pytla ako súčasti kolekcie madam Niam, nastal potom, ako sa určitá skupina študentov neuznávajúcich materializmus zobliekla donaha a vykrikovala „Preč s oblečením!“

Jako každý měsíc, i nyní tu pro vás mám obecnou statistiku ohledně činnosti DV; samozřejmě jsem nevynechal ani již tradiční „Pochvaly šéfredaktora“. Jak na tom tedy byl náš plátek v posledním měsíci minulého roku?

Těsně na konci roku 2009 (hodinu před půlnocí) se v doposud uzavřeném Butiku Madam Malkinové objevila nová (velmi, velmi, velmi) dlouho očekávaná kolekce oblečení. Po jejím letmém prohlédnutí lze ve stručnosti říci, že je laděna do hnědé a krémové barvy, výšivky, zdobení a doplňky jsou pak ve zlatém provedení. Podle vyjádření vedení Příčné ulice jsou na kolekci použity materiály, které byly získány „mírumilovně“, takže si toto oblečení mohou pořídit i ochránci zvířat.

Už niekoľko dní nám veľmi známy škriatok Zlorád ukazuje, akú má moc! Pár študentiek z havraspárskej fakulty padlo do jeho moci.

Milí čtenáři,
dnes končí kalendářní rok 2009 a já považuji toto období za vhodné k tomu, abychom si společně zopakovali, co se nám letos podařilo (případně i to, co se trochu nepovedlo). Za tímto účelem jsme s kolegyní Betelgeuse vytvořili jakýsi maličký archiv jako připomínku událostí uplynulého roku.
Příjemné počtení a pokoukání!

Chystáte se na pobyt v mrazákolandu? Poslechněte si nejdříve, co se tam změnilo!

Nová finanční reforma ministerstva kouzel, které bylo donuceno pružně zareagovat na stále klesající hodnotu galeonu v důsledku nalezení čtyř nových zlatých dolů na Dračích ostrovech, je něčím, čeho se dle průzkumů každý třetí kouzelník obává.
Máme se skutečně čeho bát, nebo jde zase jenom o bluf, jak zamaskovat skutečné problémy – tedy přeškrknění magických oblastí?

Dnes jsem si naordinovala učící den, což znamená, že především bloudím po hradě a hledám, co by se dalo zdrbnout, zničit, nebo popsat nějakými velmi inteligentními nápisy. Nikde nic, všichni jsou na sebe hodní, všechno je dokonalé, no, a pro zmijozelského studenta tudíž naprosto nezajímavé.

Dárky do Bradavic nepřinesla letos jenom víla Fleutýna. Nadělovaly si je i jednotlivé koleje – tedy alespoň Zmijozel, Havraspár a Mrzimor.

Po tom, co skřítek ZLOřád udělal s naším hradem, se nemáme čemu divit. Musíme ho hlídat, ovšem občas se to nepovede a zdá se, že hlídání ZLOřáda s sebou nese zvláštní rizika. Můžete třeba přestat mluvit!

Na naší škole mě vždy fascinoval její vývoj. To, že nějaké dveře vedou někam, či to, že každá chodba někde končí, je dnes nezpochybnitelná pravda… Ovšem zítra může již být vše úplně jinak.
O archivu, nové budově, která byla přednedávnem připojena k naší škole, vám již náš plátek zprávy přinesl, pravděpodobně jste zaregistrovali i novou možnost nechat někoho nahlédnout do svého alba čarokreseb (pokud ne, vězte, že máte své nové prázdné album umístěno hned pod odznaky vašich aktuálních spolků).
Ovšem slyšeli jste již o nové veřejné myslánce, jež byla dnešního dne potajmu převezena do školní knihovny?

Každý z nás má v běžném životě nějaké rituály; určitý zajetý systém; pořadí, ve kterém vykonává nejrůznější úkony. V dnešním nevšedním dni jsem se rozhodl představit vám svůj tradiční vstup do hradu.