Nedávno jsem zavítala v rámci mého pobytu na Divokém západě s C.A.Partem do Ameriky.

Rozhodla jsem se připlatit si jednodenní výlet po amerických univerzitách, abych trochu pronikla do mudlovské kultury a vzdělanosti. Při návštěvě Yaleské univerzity mě ovšem začala jímat hrůza.

Že by přece jen utajený svět kouzelnické společnosti nebyl tak utajený?!

V nedávné době se doneslo až k nám, že se děje něco u našich východních bratrů. Ruské mudlovské obyvatelstvo v několika oblastech země spatřilo ve vzduchu zvířata obrovských rozměrů, která prý velmi připomínala draky.
Co je na tom pravdy?

Mudlové se definitivně pomátli. Nejenže neuváženě loví kachničky z Vltavy a nosí si je domů, teď ještě ke všemu bombardují Měsíc.

Postihla modelky z kadeřnictví nějaká záhadná nemoc?

A je to tady.
Konečně to vyjde na povrch. Nikdo se o tom snad ještě nikdy nezmínil, přesto si této záhady mohlo všimnout tisícero lidí. Modelky, které předvádějí účesy v kadeřnictví, mají tělesnou vadu! A všechny stejnou.
Jen se podívejte.

Když jsem odešla od muže prodávajícího noviny, vyrazila jsem k Vetešnictví.
Napadlo mě, že se půjdu podívat, zdali tam nějaký ňouma, ehm, student, neprodal něco zajímavého.

Při procházení se kolem zavřeného butiku (a fňukání, jak v něm bylo hezky),
si mé oči ráčily povšimnout muže, který něčím mával nad hlavou a usilovně při tom křičel.

Jak si jistě mnozí z vás všimli, letošní počasí se chová, jakoby dostalo zásah omračovacím kouzlem. Minulý rok touto dobou už sněžilo, zatímco letos stále svítí sluníčko a raraši jsou ve svém živlu. A přemýšleli jste proč? Setkala jsem se s jistými informacemi, které mě utvrzují v tom, že za to mohou buď mudlové, nebo dokonce nově objevená rostlina!

Už je tomu zkrátka tak. Počasí se zbláznilo. Zatímco v létě jsme nosili pomalu zimní kabáty, teď v době podzimu bychom si klidně mohli vyrazit v letních šatech. A čím to, že se nám po sérii opravdu chladných podzimních dní tak oteplilo? Vinu nese zkažený lektvar a Dědeček Podzim, resp. Baba Jaga.

Už niekoľko dní netrpezlivo očakávame novú kolekciu, ktorá nie a nie prísť. Nervózni študenti obiehajú okolo obchodu Madam Malkinovej a márne vyzerajú karavánu s novými vecami.

Dne 4. 10. 2009 jsem se jako začínající novinářka sešla s madam Rawenclav U Tří košťat. Paní profesorka na chvíli opustila ošetřovnu a já využila šanci zeptat se jí, jak se tam vlastně dostala. Objednaly jsme si pampeliškový čaj a já se začala vyptávat.

Dnes jsem zaskočila na návštěvu k Twilfittovi a Tattingsovi a když jsem se rozhlédla, chvilku jsem se domnívala, že jsem si spletla obchod. Pohled na logo nad pokladnou mě ovšem ujistil, že chyba bude v něčem jiném.

Každý deň na našej škole má v poslednej dobe niečo spoločné. Sú to

neustále útoky škrkien, ktoré sa už pred nami neskrývajú a drzo nám

behajú popod oči! Ale nie každý študent zvláda tento fakt.

Mudla. Tvor veskrze prapodivný, hluboce nerozvážný a především neuvěřitelně pošetilý.

Podruhé na naší slavné škole bradavické jsem zažil začátek školního roku. Byl pro mne méně hektický než ten první, neboť jsem se nemusel bát, že mi ostatní studenti obsadí místa v učebnách, do kterých mě srdce táhne – výhoda druhého stupně předmětů, protože si je mohou zapsat jen ti, kteří absolvovali první.

Jelikož jsem se tedy nemusel mačkat před učebnami, pohodlně jsem se usadil do křesla a zapřemýšlel nad tím, co je lepší pro studenta, který chce své koleji přinést co nejvíce bodů a nemá moc času: předměty, semináře, nebo soutěže?