Už v sobotu (22.5.2010) sa odohrá dlho očakávaný famfrpálový zápas medzi dvoma najväčšími rivalmi v tomto športe (Zmijozel/Nebelvír). Zápas sľubuje veľké napätie, skvelú atmosféru a vždy tajomnú otázku, kto vyhrá.

To jsem se tak jednou zase nudila… A tak jsem šmírovala, jak vypadají kabinety mých kolegů, co nás (coby hosty) u nich vítá. Došla jsem k zajímavému zjištění. Zatímco taková kolegyně Tiba vám nabízí čaj, tak kolega Epans vyhrožuje pověšením za nohy z Astronomické věže.

Když za mnou Filius přišel se slovy, že už dlouho nebyl v DV rozhovor s někým zajímavým, věděla jsem, kam tím míří… Vzala jsem bleskobrk a začala jsem mu pokládat otázky.

Šestnáctý květen, poklidná nálada na naprosto normálních školních pozemcích a vlastně ani jinak nic nepatřičného. Ovšem nic není navždy, obzvlášť pokud se do lesa vrhnou odvážní lvíci…

Je ráno. Takové to pondělní ráno, kdy se probudíte s tím, že za každou cenu vykročíte do nového týdne tou pravou nohou. Počasí vás v tom jenom utvrdí, sluníčko vyráží na cestu. Snad pomůže snídaně? Kdepak, žaludek má dneska svou hlavu. Kde se vzal, tu se vzal nápad otočit kalendář. Sejmula jsem žlutý kolíček a učinila tak. A co se nedozvím. Dnes je 17. 5. 2010 a začíná poslední osmý termín výuky.

Včerejší ráno jsem přišla od Velké síně tak jako vždycky. Pak už ale nic „tak jako vždycky“ nebylo.

Dnešního dne se od devíti hodin konal famfrpálový zápas, v němž proti sobě stanuly dvě koleje s největšími ambicemi na školní pohár. I přesto však toto utkání proběhlo v poklidu a bez zbytečných emocí. Denní věštec byl samozřejmě při tom!

Čas, čas, čas…

Madam Leti není třeba představovat. V hradních zdech se pohybuje hezkých pár let a o svých vzpomínkách na doby minulé píše zajímavé knihy. Je ředitelkou koleje Mrzimor, ale zřejmě nikoho by nenapadlo pochybovat o její „nadstranickosti“.

Městečko Godrikův Důl v sobě ukrývá něco tajemného. Těžko hledat ve světě čar a kouzel jiný objekt či místo, kolem něhož bylo vyřčeno tolik hypotéz a dohadů, jež se nakonec nesplnily.

Tak například čtenáři rozhovoru s ředitelem školy uveřejněného v našem plátku přibližně před dvěma lety dosud očekávají vánoce roku 2008, neboť právě do tohoto data by již měl celý velkolepý projekt fungovat. V současné době se však jeví, že již mnoho čokoládových žabek v jejich adventních kalendářích nezbývá.
Vánoce 2008 a s nimi spojené otevření Godrikova Dolu se totiž blíží možná rychleji, než by kdokoli z nás očekával.

Část dnešního dne jsem zasvětil – jak už to tak někdy bývá – bezcílnému bloumání hradem. Prošel jsem kabinety vybraných kolegů, zkontroloval stav obsazení jednotlivých tříd a poté bezmyšlenkovitě zamířil ke školní knihovně. Když jsem míjel dveře vedoucí do místnosti s myslánkou, napadlo mě zajít se potěšit časy dávno minulými a ponořit hlavu do víru vzpomínek. Ovšem smůla! Místo do vzpomínek jsem se mohl ponořit leda tak do výčitek svědomí!

Dnes ráno jsem se rozhodla na Hog udělat malý průzkum, neboť mě zajímalo, čím jsou v současné době nejvíce zatěžováni studenti a profesoři zdejší školy. Zatěžují je opravdu tolik domácí úkoly a eseje, nebo mají čas i na jiné kratochvíle (a jaké)? Na to vše jsem se ptala několika obětí, které jsem potkala v ranních hodinách ve Velké síni. Většina měla opravdu naspěch, ale pro spoustu z nich nebyl problém mi krátce odpovědět.

Jistě každý z vás zná jméno tohoto slavného alchymisty, který objevil kámen mudrců. Tento bájný kámen dovede proměnit kov v ryzí zlato a využívá se též při přípravě elixíru života. Díky tomuto objevu se ovšem Flamel proslavil nejen mezi kouzelníky ale i mezi mudly, kteří jeho existenci zaznamenali – pouze jeho objev nemohli dostatečně ocenit.