Velikonoční pondělí je nejenom tradičním svátkem mudlovským, ale i kouzelnickým, a také ve světě čar i kouzel se tohoto svátku chopili zdatní obchodníci, kteří na Příčné ulici dali do prodeje pomlázky, malovaná vajíčka, celé košíky kraslic i bezedné hrnce určené především děvčatům, aby mohla koledníky zchladit politím studenou vodou.

Potvrzeno!! V mražáku zamrzá mozek!

Jaro klepe na dveře (sláva, konečně!) a stejně jako každý lichý letní semestr nastává čas pro Bradavickou Čtyřku.

Jestli mi tuto básničku zveřejní, tak ovšem nedoporučuji číst. 😉

Jako člověk s nepřekonatelnou touhou všechno vědět se často procházím po hradě a zkoumám, co jeho obyvatelé dělají. A kdo může být zajímavější, než zaměstnanci školy? A nemusí to být nutně profesoři, i když o ty bývá největší zájem. Jaké bylo moje překvapení, když jsem vlezla do čítárny Sub Salix a tam objevila madam Eillen, kterak prochází obrovskou složku s různými barevnými papírky. Díky bonzovacímu kukátku (můžete použít i to divadelní, ale to nemá zabudované kouzlo neviditelnosti, takže si ho všimne každý) jsem stihla zjistit, co že to bývalá červená studentka prohlíží, ještě předtím, než desky zaklapla a pokusila se utéct. Jednalo se o složku s návrhy svatebních oznámení! Madam Eillen se zřejmě bude vdávat… Proč o tom nikdo neví? Nejen na to jsem se jí zeptala, když se přede mnou konečně přestala schovávat. Našla jsem ji v tajné místnosti v jejím kabinetě – miničajovně, a vpadla do ní tak, že jsem jí znemožnila odchod. Ve chvíli, kdy viděla, že mi neunikne, váhavě svolila k rozhovoru. (Záměrně neuvádím přesnou formulaci, protože bych vyzradila, kam se všude dá poslat, a to by mohlo některé čtenáře překvapit.)

Kolejní krby stále nehoří. S nadcházejícím dubnem to přestává být pomalu problém a obecně se zdá, že problém nikdo neřeší.

Jako správný student jsem se vydala pogratulovat naší nové profesorce na škole – profesorce Petule Laskavé.

---

Zdá se to až neuvěřitelné, ale další školní rok na Hogwarts.czechzone.net klepe neúprosně na dveře. Zápis na předměty začíná již v pondělí večer.

Před setkáním s Cerridwen Lowrou Antares, zmijozelskou studentkou a Snaživcem zimy 2009, jsem nahlédla do jejích záznamů. Loni chodila na čtyřicet pět předmětů a za 4 roky studia nashromáždila skoro 25 tisíc bodů. Z čehož 10 tisíc za jeden ročník. Ovládá mistrovsky post Brankáře, Střelce i Odrážeče. Rozhovor s Cerridwen probíhal v přátelské atmosféře a veselé náladě.

No to jsem teda hrozně rád, že vás zase vidím. Abyste věděli, tyhle mecheche, narozeniny a tentononcy z duše nesnáším. Zatímco se všichni ostatní baví, já musím pracovat. No je tohle fér?! Že se stejně jinak flákám? Ale kdeže! Ostatní se baví prací a já se bavím tím, že se baví. A to je sakra práce, abyste věděli!

Ale abych se taky dostal k tomu, proč jsem byl zase donucen usednout za stůl a vykecávat se tady do papíru – došlo mi od vás pár roztomilých dotazů, na které jsem se rozhodl odpovědět.

Stalo se Vám už letos, že jste se ráno probudili, koukli jste do zrcadla a zjistili jste, že jste celí zelení? Není divu! Chřipková epidemie řádí!

Vše co jste chtěli vědět o Radkovi, ale styděli jste se zeptat 😀

Jak jsem soubojovala s Trumtorádem Nezmarem.