Blíží se nám konec školního roku a žáci dodělávají úkoly. A nacházejí spoustu výmluv proč neodevzdat úkol. A mě by zajímalo jaké.

Dne 29. listopadu v odpoledních hodinách bradavickou školou čar a kouzel proletěla poplašná zpráva. Bystrozoři zaktýkají dvě naše zasloužilé profesorky!

Začalo to nevinným odkazem na roztomiloučkou vánoční hru. Už ani nevím, kdo ono prokleté
http://www.ferryhalim.com/orisinal/g3/bells.htm poprvé ve Velké síni vykřikl do ponurého ticha.
Winterbells!

Už mi to nedalo a musím poslat své pohoršení ze zimy do éteru.

Sníh. Už je zase tu, a tak mi to nedalo a musel jsem i o něm něco napsat.

Aneb jak mě mudla dostal.

A je to tady… když jsem se dneska odpoledne vracela z průzkumu mudlsvěta, spatřila jsem nedaleko Vstupní brány přímo nad cedulí mezi ozdobami k Prvnímu dnu smutku první hogwartský rampouch. Z čisté radosti nad několika sněhovými vločkami, které ho nenápadně obklopovaly, a škodolibé radosti, kolik studentů se ho lekne a nevystrčí z hradu ani nos, jsem si ho pojmenovala Pepík.

Při studeném dnu, kdy naděje mizí.

Mučedníci, lapkové, hrdinové, či rebelové to mají vždy těžké.