Rubrika: Co otřásá hradem

Naprosto normální scénka od normálního Zmijozelu.
Sepsala normální Eileen Leenová.

Pátek v noci, cesta do Újezdu koštětem značky Honor. Za ním letělo koště značky Nimbus. Z prvního koštěte není vidět na druhé.

Ansí: Kde je pan řídící?

slečna Sirael: Toho už jsme setřásli.

---

Podezření se stalo skutečností! Anseiola Jasmis Rawenclav chce opravdu ovládnout školu a dala to najevo na srazu v Újezdě u Brna.

Havraspárská studentka na prahu špatnostem? Čtete dál a dozvíte se víc…

Ano, je to tak. Možná si říkáte, že to není pravda, ale tento článek vás možná vyvede z omylu. Máme tu totiž skandální odhalení!

Všichni ji znáte. Jmenuje se Ewelina Budget. Je to havraspárská studentka čtvrtého ročníku. Bývalá prefektka, současná primuska, pokladník, zástupkyně šéfredaktora havraspárského kolejního časopisu, členka studentské rady, velmi pilná studentka, která navštěvuje předměty Drobnohled, Hůlkovědu, Kouzelnickou angličtinu pro pokročilé a Teorii famfrpálu. Za celé studium získala prozatím 2876 bodů. Její sběratelská edice čokoládových žabek obsahuje žabku č.4, žabku č.7 a žabku č.13. Na koštěti létá podle statusu obstojně, jak je to ve skutečnosti, to netušíme. 2. března v 15:15 hod je zdravá jako řípa, na sobě má modré mašličky, náušnice „Křišťálové měsíčky“, vlněnou šálu, košili, černé ponožky, sukni, černé polobotky a v ruce drží koště Supr Pupr.

Po niekoľkých dňoch letu nad neznámymi krajinami sa u obyvateľov bradavického hradu pomaličky začínala prejavovať netrpezlivosť. Stále častejšie sa množili otázky typu: „Kdy už přistaneme? Mně je špatně.“ Alebo „Proč se nemůžu dostat k soutěžím a domácím úkolem?“ Uznáte, že normálni študenti sa k podobným výrokom uchýlia len v naozaj nenormálnych podmienkach.

Vesměs všechny obyvatele hradu by zajímalo, jak dopadnou nesčetné půtky zmijozleského kolejního ducha Morgiany Jarwinské s bradavickým zaměstnancem Veldrinem Midgarem, toho času průvodcem po zakázaném lese. Snad každý již byl svědkem jejich slovních potyček ve velké síni. Mnozí, se k těmto půtkám přidali a mnozí je vesele ignorují. Otázkou však je zda zůstane jen u slovních potyček. Už to, že pan Veldrin vodí slečnu Jarwinskou do zakázeného lesa, kde se může odehrávat cokoliv.

Přesouvání naší školy bylo odstartováno mohutným výbuchem. To víte, škola je rozlehlá, masivní, nasáklá magií, a tak nikdo jistě nečekal, že se její přesun bude odehrávat v tichosti.

Pred časom bolo možné vidieť nešťastnú kolegyňu Rawenclav, ako chodí po hrade a pátra po zmiznutej zbierke svojich historických špáradiel po predkoch. Žeby sa práve našli?

V současné době se náš starý dobrý hrad nachází kdesi nad oblaky. Důvodem jeho letu jsou údajně jisté komplikace s hradními pozemky. Ovšem kdo chce znát přesnější důvod, bývá odbyt mlčením. Vydala jsem se tedy na vlastní pěst prozkoumat důvody vznesení se do výšin nebeských. Rozuzlení této hradní záhady je vskutku překvapivé: škola se bojí stávkujících nepřijatých studentů.

Jak si jistě mnoho studentů, zaměstnanců a možná i pilířů (i když ty
asi ne) všimlo, dnes kolem třetí hodiny odpolední (tedy kolem 15:00
pro detailisty ;-)) nastal obrovský přelom dějin bradavického hradu.
Po mnoho a mnoho století stál totiž náš hrad na jednom místě. Bohužel
pozemky již byly zcela vyčerpané a se stále rozšiřujícím se hradním
sklepením jsme se začali propadat.

Bylo to jednoho mrazivého odpoledne, psal se rok 2006 a právě začínal již čtvrtý oficiální výjezdní seminář na Pragoconu.

Upírská krvi boj se! Přišel Veldrin Midgard!

Pryč jsou domněnky, pryč jsou předpovědi. Je tu to, čeho se celý Bradavický hrad bál. Stávka začala. . .(H. Sweetsunnyová)