Rubrika: Nezařazené

Už několik dní trápí Bradavický hrad drobný nešvar.

„Šéfskřítek je z toho skoro na prášky. Studenti se vždycky nacpou k prasknutí a pak se normálního jídla skoro nedotknou. Ještě že to nepadá na podlahu, to by pak všichni rozdupali. A Werewolf by se v tom vyrochnil jako staré prase jako vždycky,“ stěžuje si nejmenovaný bradavický skřítek.

A o čem že je řeč? O malinách vážení.

Jistě každý z vás alespoň občas, sem a tam, někdy, jednou za uherský rok, mrkne, jakou soutěž by udělal. Zrovna nedávno jsem se podívala na příslušnou nástěnku a objevila soutěž Pojďme si udělat príma večer 3…

První z nejluxusnějších sídel v Godrikově Dole padlo. Uzurpovala si jej prachatá Elle Sutherland, která narvala celoživotní úspory do hradu a nyní nejde ani o žebrácké holi, neb jí na ni nezbyly peníze.

Jedenáctý měsíc v roce nebyl vůbec bohatý na diskuze vyvolávající aféry, což se odrazilo i na čtenosti našeho plátku. I tak se ale mezi jednotlivými články objevilo pár takových, které si více než jiné zasluhují vaši pozornost.

To si tak jdu na Ošetřovnu, abych si ověřil informaci, kterou zveřejnil náš deník, totiž že se tam nalézá tělo pana Veldrina Midgarda. Jako zodpovědný novinář vím, že vše se musí potvrdit, včetně toho, co je v novinách. Slyším najednou jakési káč, káč, káč. Už se těším, jak dopadnu novinářskou kachnu, rychle otevřu dveře, a tu proti mně vystartuje ředitelova kachnička. Nemusí kachnit, aspoň když kachničká, říkám si a vejdu. Myslíte, že jsem našel, co jsem hledal? Ne, kachnička mě svedla z cesty. Nejsem na Ošetřovně, jsem v Apatyce.

Energie je v dnešních dnech nedostatkovým zbožím, ale proč tomu tak je? To jsem se pokusila vysvětlit svými myšlenkami v krátké úvaze.

I v říjnu naší školou hýbaly události často nemající v její historii obdoby. Denní věštec byl u nich a nyní vám přináší pravidelné zhodnocení uplynulého měsíce.

Přestože Starostolec ještě oficiálně nezveřejnil rozsudek ohledně případu bradavické laboratoře, Denní věštec již zná díky svému nejmenovanému zdroji přesný rozpis škod, které byly v dnešních odpoledních hodinách nahrazeny.

Ačkoliv po přečtení titulku by mohl některým vytanout na mysli Nekro The Gravedigger, článek zcela překvapivě nebude o něm. Nimrandir Elénére nebyl vždy ředitelem školy čar a kouzel v Bradavicích. Jeho kariéra je bohatší. Mnohem. Už jsme vás informovali o tom, že si pan ředitel přivydělává jako model. Nyní vychází na světlo světa skutečnost, že má co dočinění s matením vědců v oblasti mezidruhové komunikace.

Kauza „Zapovězený les – podzim 2010“ se po několika týdnech dočkala v nedávné době svého vyřešení, alespoň tedy v rámci naší školy.

Toto téma je známé u všech škol, řekla bych, tedy téměř u všech – kromě té naší.

Jistě si vzpomínáte na soutěž vyhlášenou pod hlavičkou čítárny pod vrbou, Sub Salix. Jednalo se o Drabble maraton.

Poslední dobou mne na Hogwarts přestávají bavit věci, které mi dříve skýtaly radost a relaxaci. Pravda, časem jich bylo čím dál tím méně. Ztratila se lehkost, s jakou jsem na Hogwarts chodila, a zdá se, že fantazii tak nějak není kam dávat. A hlavně cítím velké vyčerpání.

Zahájení výuky znamenalo pro Denního věštce dvě zásadní věci – jednak částečný odliv čtenářů, kteří místo poflakování se s časopisem začali studovat s učebnicí, ovšem na druhou stranu také seminářové články zaručující dostatek čtiva na dobu po vyučování. Zkrátka klasický začátek školního roku…