Prvního října v šest hodin večer nastoupil Nebelvír k neveřejnému famfrpálovému tréninku. Jassovy ponožky si to rozdaly s Niinými ovečkami.

Je to tady. Slibovaná změna týkající se neaktivních tmavě fialových je tady. Od 2. října 2010 mají Sandrik Vrizas, Epans Mc Broom, Apaloosa Noysová, Bellatrix Nargelest, Aleath deDark Spellman, Modesty Blaissová, Thor Henrik Nilsen, dany Kiribatin, Ronald Holms Williems, Adrianet le Ros, Gaudi te Tiba a Fiona Charming status „Obyvatel Prasinek“ a hnědou barvu.

Je to tady, první velký výmaz neaktivních se uskutečnil k 1. říjnu letošního roku. A koleje opravdu poněkud prořídly.

Zahájení výuky znamenalo pro Denního věštce dvě zásadní věci – jednak částečný odliv čtenářů, kteří místo poflakování se s časopisem začali studovat s učebnicí, ovšem na druhou stranu také seminářové články zaručující dostatek čtiva na dobu po vyučování. Zkrátka klasický začátek školního roku…

V kolejní místnosti se před pár dny objevilo podivné počítadlo a velké mačkadlo, ke kterému je připevněn nápis „Přiložit ruku k dílu“. Za uplynulou dobu již bylo mockrát stisknuto a počítadlo pomalu, ale jistě odpočítává, zatímco po krbech se hromadí spekulace, co to vlastně je…

Dlouho jsem přemýšlela, koho si vlastně vyberu jako svou oběť a pěkně ho pod zástěrkou úkolu do semináře vyzpovídám. Nakonec jsem se rozhodla, že ideálním terčem mých dotazů bude Silvia Honorová.

Rebecca Shadowfang je nebelvírská studentka prvního ročníku rozšiřujícího studia. Na konci loňského školního roku úspěšně odOVCovala z Literárního semináře. Hraje výborně famfrpál a vždy si na něj najde čas. Dnešní den slaví narozeniny. Za redakci Denního věštce přeji oslavenkyni vše nejlepší a zprostředkovávám vám jeden narozeninový rozhovor…

Nerada čtu dlouhé a konvenční rozhovory.

Asi to je deformace bystrozorů, kteří se veškeré vyslýchání snaží vést stylem „co nejméně otázkami vydolovat co nejvíce informací“. Zároveň máme problém odpovídat na něčí otázky, raději jsme to my, kdo se ptá.

Abych se svou obětí, tedy pardon, se svým respondentem sdílela tento přístup k interview, vybrala jsem si jako terč pro své otázky kolegu z oboru – bystrozora Ronalda H. Williemse.

Na otázky položené Ginevrou de Naga odpovídá Elizabeth Lextrová a Barbara Arianne Lecter, současné vedení Zmijozelské koleje.

Skutečnost, že od letošního školního roku dostal klan profesorů Bradavického hradu možnost nastoupit do bojů o famfrpálový pohár coby pátý tým a postavit se tak kolejním týmům mnohem početnějšího studenstva, je již nějaký čas veřejně známá věc. Možná se tak stalo na žádost mladších profesorů, kteří nedávno vyšli školu a přišli tak o možnost zasáhnout do hry mimo přátelského utkání s vítěznými studenty, nebo se ti starší již málem ukousali nudou. Každopádně ať tak či onak, věci se mění.

Rozhodl jsem se prozkoumat, jak jsou na tom jednotlivé koleje s nováčky. Kolik jich mají, kolik mají bodů a jaká budoucnost tyto nováčky čeká.

Dovolte, abych Vám dala k nahlédnutí rozhovor s Lili Smeaglovou. Se studentkou čtvrtého ročníku Zmijozelu, vítězkou dvou ročníků Letní fotosoutěže Žlutého Trimela a aktuálně novou členkou prestižního spolku Skrývanka Pod Magnolií.

Otevřená školní kuchyně je jistě skvělá věc. Zásady zdravé výživy jistě také. Bradavická škola čar a kouzel se rozhodla obě tyto nepochybně úžasné věci zkombinovat a zásady zdravé výživy aplikovat na obyvatelích hradu v praxi.

S novou tmavě fialovou tváří – Bellatrix Nargelest – jsem si dala dostaveníčko U Tří košťat. Obávala jsem se nudného rozhovoru, ale opak byl pravdou! Dokonale jsem se (nejen díky dobrotám madam Rosmerty) bavila. Doufám, že vy budete také…

Hned, co jsem se zapsala na vybraný předmět, zamířila jsem ke Třem košťatům, kam chvíli po mně dorazila i havraspárská primuska Larrie Larstonová. Již od vchodu se usmívala, cestou si objednala vyprošťovák a sedla si ke stolu, kde jsem již čekala u pampeliškového čaje. Po pozdravu a několika slovech na adresu madame Rosmerty, která nebyla zrovna v moc dobré náladě, jsme začaly s rozhovorem.