Jako ostatně každý rok, i letos se studenti dnem i nocí upínali k vyhlídce prázdnin. Vědomí, že už brzy budou volní, bylo to jediné, co je udržovalo při životě, když se do studiem znavených mozků snažili na poslední chvíli nacpat potřebné informace. To ovšem ještě netušili, že se jim kolem krku stahuje smyčka zlověstného spiknutí. Spiknutí, které mělo uvrhnout temný stín na celou jejich prázdninovou zkušenost. Nebo – abych se vyjádřila přesněji – nedostatek stínu.
Nedávno jsem se dostala prvně na hrad. Vstup byl zmatený a chaotický. Nováčci se rozprchli a někteří starší , kteří se nás snažili korigovat či snad poučovat, museli tuto snahu vzdát po necelé hodině. Zařazení studenti se schovávali do kolejních místností, když někde nebylo místo, pak i pod stoly nebo do polštářů. V takovém zmatku jsem se uklidila do rohu a pozorovala chaotické dění pro jistotu z povzdálí.
Každý z nás zná termínovou neděli a s ní i hromady úkolů. Jenže co dělat v krizích, kdy ze sebe nejste schopni vymačkat ani písmenko? Na to existuje velice jednoduchý trik!
Profesorům je čtení tohoto článku přísně ZAKÁZÁNO!
Bolo dňa 20. 9., keď som vošla prvýkrát za bránu Zakázaného lesa. Čo všetko sme my noví modrí zažili? To všetko sa dozviete v tomto článku! A aby ste si mysleli, vôbec to nebolo nudné, šlo nám dokonca o…
Zcela jistě jste je už na hradě potkali. Čiperná malá stvořeníčka s korálkovýma očima a šibalským výrazem. Ano, mluvím tady o krysách. Jedná se o historicky prvního kouzelného mazlíčka (mimo sov chovaných za poštovním účelem) povoleného na pozemcích bradavického hradu. A proč si právě onu krysu rozhodně pořídit? Důvodů je mnoho, pojďme se na ně společně podívat.