Lili Smeaglová přináší životopis Petra Polihenda, který sestavila na základě studia odborné literatury a s pomocí starých článku z kouzelnického tisku:

Lili Smeaglová vypráví:
Jednou, když jsem takhle šla okrajem lesa okolo Prasinek, jsem si všimla něčeho na zemi – byla to housenka.

Byla krásná, světlo se v ní odráželo, proto jsem ji nazvala PERLUCIDA (průhledná). Nikdy jsem ji neviděla a ani nikde o ní nečetla, proto myslím, že je to nový živočišný druh. Kdybych jí mohla dát vědecký název, jmenovala by se takto: STROMOVKA DÉMANTOVÁ (Dendrelaphisa demantus)

Ačkoli se zdá být neuvěřitelným, že je něco takového vůbec možné, opravdu se to stalo. Jinak stabilní kouzelnická ekonomika se otřásla v základech. Kdo za to může? Přeci tolik oblíbení magíci…

Vážení čtenáři,
po delší době se Vám opět hlásím s vysoce aktuálním článkem. K jeho napsání mě donutila jedna jediná věc… Objev ovčího stáda.

Na hradě se objevila informace o novém spolku a zanedlouho jsme si o něm už i mohli přečíst na nástěnce klubovny.

Peníze… Peníze…

…a jak souvisí se škrnami?

…aneb ChHpN – poslední naděje.

To, že se náš hrad hemží velice nadějnými či dokonce již skvělými návrháři (většiinou spíše návrhářkami, pokud vím – ale říkám většinou, jelikož znám i skvělé návrháře z řad pánů, viď Dží) vím již dlouho, ale mnohem silněji jsem to pocítila, když jsem nahlédla do butiku madam Malkinové a zjistila, že jen na hezké věci z první části letní kolekce bych musela intenzivně šetřit nějakou dobu. A kdo mě zná, ví, že pojem „šetřit“ řadím do slovníku sci-fi pojmů.

Každý profesor má svoj kabinet, zariadený podľa vlastného vkusu, ktorý mu poskytuje dostatok súkromia na prácu i prípadný relax. Ak sa profesorovi zachce spoločnosti, vyberie sa do Veľkej siene kde s veľkou pravdepodobnosťou stretne niektorého kolegu alebo hŕstku študentov. A tak sa profesori čím ďalej tým menej zdržiavajú v zborovni pre nich určenej, súkromie i spoločnosť nachádzajú inde.