Drahí čitatelia. Určite si každý z vás spomenie na prvé dni na hrade. Ako ste dostali na konto sumu, z ktorej ste museli kúpiť školskú uniformu, zapísať sa na predmet a veľa iných vecí. Postupom času sa mnohým z nás podarilo zarobiť dosť na to, aby mali nejaký ten komfort, a hlavne, aby nás neprekvapili nečakané výdavky. A teraz si predstavte, že príde zlá víla a vynuluje vám konto v Gringottovej banke a nechá vám tam len pár svrčkov a srpcov. Ja by som si takú situáciu nevedela predstaviť. A čo vy? Na našom hrade sú študenti, ktorý tejto zlej finančnej situácii musia čeliť. Poďme sa teda pozrieť na ich výpoveď a rady.
Nováčci už tu jsou nějakou tu dobu a určitě už si zvykli a usadili se. Jak se jim vede v našem světě? Zeptala jsem se na to Niky Moons z Mrzimoru, Indris Elwinor z Havraspáru, Annyi Liddle ze Zmijozelu a Trixie Deliah Sinclair z Nebelvíru.
Každý čaroděj má dvě identity: jednu kouzelnickou, jednu mudlovskou. Kromě jména se od sebe liší i vzhledem. Vzezření druhé totožnosti je nám dáno přírodou, vzezření té první si však můžeme částečně zvolit. Podle čeho tak činíme? Chceme, aby si obě byly blízké, nebo naopak děláme vše pro to, aby se od sebe co nejvíce odlišovaly?
Neobáváte se o své zdraví? Možná byste měli, kouzelnickým světem hýbou zprávy o nebezpečných klíšťatech , epidemie dračích spalniček je na spadnutí, a to jsme se ještě nezmínili o zákeřném jekotu mandragor v kartotéce. Ano, máme i zvířátko nakonec: maguár hrdinným zachráncem!
Když se řekne Sedmiboj, tak si každý představí pot, slzy, stres, bolest, beznaděj a zoufalství. Všechny tyhle asociace k Sedmiboji neodmyslitelně patří, ale nesmíme zapomínat i na několik příjemných a méně skličujících věcí, které se k Sedmiboji vážou také. Jednou z těchto věcí je samozřejmě jídlo! Z čeho jiného by všichni sedmiborci nabrali dostatek energie na své zápolení v aréně, než z kvalitního jídla. Jaké že je každodenní menu sedmiborce? Odkud se pokrmy dovážejí a kdo je poté nabízí? V tomhle článku se dozvíte vše důležité!
Sovy k našemu hradu neodmyslitelně patří. Každý den vyřizují stovky dopisů nebo balíčků a pro někoho je jejich chov otázkou života. Jak se ale díváme na jejich někdy až děsivé houkání, které upozorňuje na novou zprávu?
Když nakoukneme do síně s bodováním, na první pohled nás možná nic nepřekvapí. Ovšem při pozornějším průzkumu zjistíme, že na třetí pozici se nachází nebelvírská slečna, která je u nás na hradě teprve několik málo měsíců. Ačkoliv je v prvním ročníku, zvládla letos strčit v bodech do kapsy nejen celou svou kolej, ale také skoro celý hrad. Není toho přeci jenom na prvačku trošku hodně? Pojďme se s mladou a ambiciózní nadějí červené koleje seznámit trošku blíže.
Milí naši čtenáři, dnes nastal ten den, kdy nás sice mudlové pomyslně upalují ve velkém, ale kdy si to my, kouzelníci, náramně užíváme, protože nám nejde o životy jako při inkvizici. Dnešní noc je zkrátka magická a rostliny dnes nasbírané mají prý mnohonásobně větší účinek.
Vážení čtenáři, vítám vás u nové série článků, která bude zaměřena na život těch kouzelníků, kteří se nejen mihli ve zdech našeho hradu, ale též po sobě nechali jakýmkoliv způsobem nesmazatelný a patrný otisk, který můžeme v různých podobách nacházet i v dnešních dnech. Prvním z vybraných je osobnost, kterého na hradě pamatuje opravdu málokdo – Apofis de Corristo. Pakliže se chcete dozvědět více, čtěte.
Na hradě je plno zajímavých lidí. Pan Tečka je stará klasika, ale také se zde vyskytuje i poněkud opomíjený člověk – Nikdo.