Tak mám za sebou svůj první opravdový famfrpálový trénink. Mrzimorská kolej měla hřiště pronajaté od sobotního odpoledne (15.11.) a tréninkový zápas Žluté příšery versus Černé obludy byl přístupný i veřejnosti. Toho samozřejmě využili někteří zvědavci a špióni z jiných kolejí. Já jsem zase využila přítomnosti Lee Mortira ze Zmijozelu, o němž mi spolužáci říkali, že proslul tím, že loni na každém famfrpálovém tréninku strávil celých 24 hodin! Exkluzivní rozhovor čtěte dále v článku!
Létáte rádi na koštěti? Tuníte si vlastní košťata a chcete mít vždy to nejlepší? Tak to si rozhodně přečtěte tento článek.
Možná jste si toho už všimli:
Lee Mortir není ve své kůži. Je mrzutý a nevrlý (víc než obvykle). Chodí po hradě a v jednom kuse mrmlá, kdy už bude ten famfrpál a že musíme už konečně ten zatracenej famfrc – pohár vyhrát, protože jich máme pořád málo…
Vyrovnanost. Toto slovo by bohatě stačilo na přiblížení sobotního famfrpálového zápasu mezi Zmijozelem a Nebelvírem. Oba týmy hrály naprosto vyrovnaně, a už od začátku se vědělo, že vítězství bude otázkou rychlejšího chytače, nebo v tomto případě chytaček.
Ano, vážení, africká famfrpálová liga opravdu existuje – ale milovník tohoto nádherného kouzelnického sportu si posteskne: „Bohužel… i se svéráznými pravidly a jejich ještě svéráznějším výkladem.“
26 hodin, 35 minut a 30 sekund trval v pořadí druhý zápas letošního bradavického souboje o famfrpálový pohár. O tento pohár usiluje každá kolej, protože vítězné koleji přinese 1 000 bodů. Po utkání Zmijozelu s Mrzimorem, odkud vzešel jako vítěz jednoznačně Zmijozel, byl tentokrát uspořádaný zápas mezi dvěma zbylými kolejemi, Havraspárem a Nebelvírem. A jak to dopadlo? Čtěte dále!
Jsem si naprosto jistá, že většina studentů z naší školy bude přesně vědět o čem mluvím, protože jde o věc, se kterou se zcela rozhodně setkali.
Vážení čtenáři, před časem proběhla kauza ohledně nalezení Turejské sošky a tak jsem s vidinou dobrého tématu zavítal do ústředního archívu Londýnské knihovny, abych našel trochu více informací z dob jejího zmizení. Prodírám se regály, když tu jsem čistě náhodou narazil na staré číslo Denního věštce z roku… popravdě první stránka chyběla a s ní i příslušný rok vydání, nicméně hned na druhé straně byla obsáhlá reportáž z Famfrpálového utkání Anglické Famfrpálové Ligy. Vzhledem k tomu, že v brzké době se očekává otevření aktuální sezóny a toto téma nepozbývá na své aktuálnosti, rozhodl jsem se, že se o svůj nález podělím s vámi.
Včera se na úvodní stránce školy objevilo oznámení, že se dnes od 11:00 koná „Šestý a poslední famfrpálový zápas letošního mistrovství“. Je tomu opravdu tak? My říkáme, že tomu tak být nemusí.
„Když létám na koštěti, cítím se volná. Ale na Kimu se vznáším přímo v oblacích!“ takto mluví přední hráči Famfrpálu, kteří vyzkoušeli nový model. A o čem že je řeč?
Autor: Pandora Vianueva
Napínavé góly, sražení hráči na zemi, odrážeči odražájí jak můžou, střelci se snaží dát za každou cenu gól, brankaři ho chytnout a chytači chytnout Zlatonku. Tak by se dalo popsat napětí famfrpálu. Ale když po úmorných minutách % nepřibývali začal tak boj s % a ostatními věcmi.
Dnes v dopoledních hodinách byl zahájen na famfrpálovém hřišti trénink profesorů. Havraspárská ředitelka Tatokalan Watanka jej pojala jako akt pomsty za včerejší prohrané utkání Havraspáru s Mrzimorem a nastoupila na střeleckém postu proti zkušenému střelci Nimrandiru Elénérovi, bývalému řediteli mrzimorské koleje.
Ze všech stran dnes slyšíme pochvalné řeči na nový model Forceru. Denní Věštec jej podrobil velice tvrdým testům a zkouškám. Prošel? Čtěte dál a uvidíte sami!
Autor: Andreas z Warwicku
Prvním famfrpálovým utkáním letošíní sezony se stalo utkání profesorů (kvůli „jazykové ekonomice“ je pan Wewerka Werewolf a pan Veldrin Příšera Midgard považován v tomto článku za součást profesorů) a profesorek, které skončilo stavem 100 : 190.