Rubrika: Ze starého šuplíku

Já sama jsem si tuto otázku kladla několikrát, však do dnešní chvíle ještě čekám na odpověď.

„Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.“

„Nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě líp.“

Kdo nemůže usnout a má rád Voldemorta, ať zkusí usnout nad touto ukolébavkou

Krajina mé duše, poznání své duše z pohledu krajiny a přírody.

Další zvíře z cyklu Kouzelná zvířata, je moje vášeň a to krásný a vznešený kůň. K demonstraci jeho síly a krásy jsem se rozhodla napsat o jednom z nejúžasnějších a nejslavněších zástupců plemene Anglický plnokrevník- o hřebci jménem Eclipse-Zatmění…

Přemýšleli jste někdy nad tím, kdo je vlastně Severus Snape? Jestli někdy někoho miloval? Já pro vás našla odpověď….

Kolem 21. března všichni očekávají příchod jara. Někdo v noci čeká u velkých kyvadlových hodin, které úderem dvanácté odbíjí půlnoc. Někdo zase každý den vyleze na strom a dalekohledem rentgenuje jih, zda neuvidí hejno vlaštovek. Někteří zapřísáhlí rybáři, třeba můj děda, považují jaro za okamžik, kdy na pole přiletí rybárky.

Ale pro mě začíná jaro tím, že začnou kvést pampelišky a u mne se opět po roce projeví vrozená vada – alergie.

John bol úplne normálny chlapec, študent štvrtého ročníka školy čar a kúziel na Hogwarts. Mal však neobyčajnú záľubu. Zbieral čokoládové žabky.
Lepšie povedané, kartičky z čokoládových žabiek.
To ešte nie je také zvláštne. Zvláštne na tom je, že John bol ochotný pre získanie kartičky urobiť hocičo. A to môže byť často veľmi nebezpečné…

Vzhledem k tomu, že mám ráda zvířata, rozhodla jsem se, že budu psát o těch, které osobně považuji za jakkoliv kouzelná – ať už vzhledem, povahou či čímkoliv jiným.
Dnes začnu zvířetem, které je jak v mudlovské, tak i kouzelnické společnosti jedno z nejrozporuplnějších. A tím je vlk.