Rok se s rokem sešel, poslední Sedmiboj pomalu odvál čas a hradu nezbývá než se postavit vstříc nové výzvě a dobrodružství, neboť Sedmiboj 2018 je před námi v plné síle, silnější a hrozivější než kdy dřív!
Moji milí „bookloveři“, věřím, že se snad mezi vámi nenajde jedinec, který nikdy v životě neslyšel o spisovateli, kterého jsou plná knihkupectví. Je inspirativní, duchovně založený, píše poměrně stručně a přesto jeho knihy jsou přímo napěchované moudry. Ano. Paulo Coelho. Toť jeho jméno. Pojďme se mu trochu více podívat na zoubek.
V Zimě 2018 vybojovala titul Snaživce roku teprve čtvrtá žlutá studentka druhého ročníku – Saurinne Arlen. Její úspěch je o to větší, že dopomohla své koleji k poháru a zároveň se jí podařilo celý rok vést famfrpálový tým. Saurinne si ze slavnosti však neodnesla pouze bouřlivý potlesk, ale také cenu zakladatelky její koleje – cenu Helgy z Mrzimoru. Pojďte se tedy podívat, jak Saurinne zpětně svůj rok hodnotí!
Čas letí jako splašený a i nováčkovský turnaj se pomalu blíží ke svému závěru. Ještě ale nekončíme! Ještě nás čeká jedno kolo, které se právě dozvíte, a také nás čeká vyhlášení kola třetího! Tak jak to vypadalo?
Naposledy jsme si soutěže, která vždy ovládne doslova celý hrad včetně všech novin, užili dosyta v Létě 2016. Od té doby uplynuly tři školní roky a letos nás nemine čtvrtý, ten, který dříve vždy nosil další ročník velké hradní události. Než však zjistíme, zda nás vůbec čeká, pojďme si připomenout ročník minulý.
S dovršením 12 let se našim studentům otevírá úžasná možnost zavítat na individuální hřiště a víceméně dle libosti trénovat jakýkoliv post. Pro někoho vítaná radost, pro jiného nevítaná starost. Jak jsou na tom naši druháci? Baví je famfrpál, nebo se mu raději obloukem vyhýbají?
V živote sú náhody. A jedna takáto náhoda ma zaviala tam, k mudlom, na sneh. Ale nie chodiť a stavať snehové víly a draky! Ale rovno žilovať. Teda lyžovať. Ale čo to je? 
V Létě 2011 jsem ukončil své působení ve funkci kapitána nebelvírského kolejního týmu. Získal jsem tím čas všímat si věcí, které dříve unikaly mé pozornosti. Uvědomil jsem si například, že Školní famfrpálové mistrovství probíhá téměř bez zájmu hradních novinářů.
Hostinec U Tří košťat je nezvykle prázdný. Kromě mě tu sedí jen jedna trojice. Upiju ze svého pampeliškového čaje a zahledím se do ohně v krbu. Tu se otevřou dveře a v nich stojí nová šéfredaktorka Žlutého Trimela Susie Rose Queenová, s kterou tu dnes mám schůzku, abych ji vyzpovídala pro článek do našeho hradního periodika. Poměrně nedávno totiž došlo v mrzimorském kolejním časopise ke změně na tomto postu. Po krátkém přivítání a objednání si dobrého pitiva se pustíme do rozhovoru.Nejen sběr bodů do školního poháru a famfrpál nám pomáhají krátit volné chvíle na hradě. I soubojový klub je místem, kde se můžeme vyřádit a dát druhému co proto. Soubojový klub nezná bratra… totiž spolukolejníka, tam je každý sám za sebe. Nebo by alespoň měl být. Moc mladých tváří tam ale nevídáme. Proč tomu tak je?
Draci, pastelníčci, mamutí pečeně, upovídaný zvon a špetka nějaké té záhady kolem neviditelnosti…
Milí čtenáři,Školní rok se pomalu rozběhl, všichni si zvykáme, že zase něco musíme, ale ještě stále je tu čas na zábavu! Náš nováčkovský turnaj pokročil a je před námi předposlední kolo. A vyhlášení druhého. Tak jak to dopadlo? Pojďte se podívat!