Poradna skřítka Trapáčka

| Vydáno:

No to jsem teda hrozně rád, že vás zase vidím. Abyste věděli, tyhle mecheche, narozeniny a tentononcy z duše nesnáším. Zatímco se všichni ostatní baví, já musím pracovat. No je tohle fér?! Že se stejně jinak flákám? Ale kdeže! Ostatní se baví prací a já se bavím tím, že se baví. A to je sakra práce, abyste věděli!

Ale abych se taky dostal k tomu, proč jsem byl zase donucen usednout za stůl a vykecávat se tady do papíru – došlo mi od vás pár roztomilých dotazů, na které jsem se rozhodl odpovědět.

Hrůza a utrpení, aneb nejen můj první den…

| Vydáno:

Jistě jste si všimli, že naše řady za pár dní rozšíří malí prvňáčkové. Tato událost mne inspirovala k tomu, abych opět napsala další článek (pokud má někdo touhu házet po mně shnilé ovoce, tak ať si zkontroluje jeho stav, dostat nahnilým jabkem do oka není legrace, když ovšem bude shnilé úplně, ani to nepoznám).
Položila jsem několika jedincům a sobě otázku, jak vypadal jejich první den ve škole.

Páni profesoři versus Školní řád

| Vydáno:

Jelikož sama se dostávám do konfliktu s naším řádem prakticky neustále, byla jsem nucena po nocích si ho nastudovat, ať vím, co vlastně všechno překračuji. S uspokojením sobě vlastním musím konstatovat, že není bod, se kterým bych vědomky nebyla nějakým způsobem v rozporu. Kdybych se nenechala hloupě třikrát chytit nahatá, do této doby bych neměla ani jeden trest.

Novoroční Hororskop na rok 2009

| Vydáno:

To jsem to zase schytal. Ach jo. Přátelé, nevím, jak vy, ale mne tedy ten nový rok vůbec netěší. Znamená to pro mne jediné – práci. A tu já, prosím, nerad!

Možná se ptáte, proč jsem se tak dlouho neozval. Ne – určitě se ptáte! Určitě vám totiž hrozně moc chybím a nemůžete beze mne žít – tak!

Inu, já bych se i objevil, což o to. Potíž je v tom, že … se mi nějak nechce. Hned po svatbě jsem se ztratil a je mi fajn, děkuji za optání. Tedy, bylo mi. Dneska jsem totiž zase vylezl, zlákán vidinou pořádné žranice – a ona mne čapne Rawenclav … totiž madam Renine Rawenclav a přinutí mne k psaní hororskopu. Jedno vám řeknu – příští rok držím hladovku!