Rubrika: Ze starého šuplíku

Autor: Jozif Kecalušin
Pozorovaný tvor: Redaktor Denního Věštce (Sanguisugor desmodus)
Účel: Informativní

Když se člověk kolem sebe rozhlédne, na každém rohu najde nějaký politický plakát. Někdy je překrytý nápisem „černý výlep,“ někdy nám ukazuje tvář politika s nějakým moudrým nápisem. Jenže to zjevně nestačí a tak k nám páni politici promlouvají už i z knih. Konkrétně bych zmínila velmi parodickou knihu prezidenta Klause.

Kolik ti je let?

Sedmnáct.

Jak dlouho ti je sedmnáct?

Už nějakou dobu.

Vypadáš na to…setři si tu rtěnku a připrav se umřít.

(Buffy, 1998)

Černá s bílou ostře střídá se

Napjaté oči tiše přemýšlí

Logika v koutech mysli hledá se

Přec neví co soupeř zamýšlí

Jestli mi tuto básničku zveřejní, tak ovšem nedoporučuji číst. 😉

Jako správný student jsem se vydala pogratulovat naší nové profesorce na škole – profesorce Petule Laskavé.

---

No to jsem teda hrozně rád, že vás zase vidím. Abyste věděli, tyhle mecheche, narozeniny a tentononcy z duše nesnáším. Zatímco se všichni ostatní baví, já musím pracovat. No je tohle fér?! Že se stejně jinak flákám? Ale kdeže! Ostatní se baví prací a já se bavím tím, že se baví. A to je sakra práce, abyste věděli!

Ale abych se taky dostal k tomu, proč jsem byl zase donucen usednout za stůl a vykecávat se tady do papíru – došlo mi od vás pár roztomilých dotazů, na které jsem se rozhodl odpovědět.

Jak jsem soubojovala s Trumtorádem Nezmarem.