Srazy školy čar a kouzel Hogwarts jsou úžasné. Díky nim jsem objevil mnoho přátel, kteří jsou mi velice drazí. Dovolil jsem si tedy jedním článkem Vám přiblížit, jaké to bylo pro mě.
Snad Vás to naláká a začnete se na srazech objevovat ve větších počtech.
Také vás vždycky zajímali duchové tak jako mě? Jsou to taková tajemná stvoření. Pokud jste se o ně ještě nezajímali, tak o nich něco zjistíte. Dnes si popovídáme s mrzimorským kolejním duchem Magrápou Česnekovou. Dozvíte se potřebné i nepotřebné.
Po Fantastických zvířatech přišlo více nováčků než obvykle. Sice se to nedá srovnávat s dobou, kdy po každém novém Harry Potterovi přišlo okolo 500 nováčků, ale stejně jsem je chtěla vyzpovídat a zjistit, jak to s nimi je.
Jsou noví, jsou neznámí a nesmírně zajímaví! Odkud přišli, jakými jazyky mluví? Kdo nosí brýle a kdo je dobrý v domácích úkolech? Z jaké krve pochází, co mají rádi a co nesnáší? Seznamte se s jedním z nich!
Je zvláštní začít psát něco, čím si jste tak jisti a čím jste sami pobaveni, ale nevíte, jestli se to bude líbit ostatním. Můj první příspěvek. Cítím se parádně, jsem zvědavá i na kritiku, díky které se budu posouvat dál. Chci být v obraze a předávat to s určitým šmrncem ostatním, kteří se budou nad mým textem usmívat a v hlavě jim bude běhat „ach ano, to znám, takové jsem to také měl/a“ nebo „proč jsem si toho nevšiml/a dřív, vždyť je to tak komicky prosté“. Nemůžu se dočkat múzy, která mne navede na tu správnou část stolu, dá mi brk do dlaně a začne kouzlit s mojí rukou.
Milí čtenáři,
O Zakázaný les v Prasinkách se starala po odchodu Monny Whitecrow od poloviny roku 2015 Jostein Lauierová. Dlouhou dobu zůstával pouze v její péči, to se však před několika dny změnilo. Místo lesního průvodce ve vypsaném konkurzu získala Barbara Arianne Lecter, známá nejen pro svou lásku k žábám, ale též pro vyučování předmětu Taj lesa a jeho života. Plánuje ho nějakým způsobem propojit s nočními procházkami po lese? A má nějaké přesvědčovací metody, jak dostat studenty na své výpravy? Čtěte a dozvíte se obojí!
Letos jsme si již potřetí všichni hrdě poklepávali po ramenou, plácali se energicky po zádech a nadšeně očekávali krásné redaktorské sošky. Ano, udíleli jsme ceny novinářům na našem hradě.
Asi každý z nás si to pamätá. Tie naše prvé kroky na hrade. Najprv netrpezlivo vyčkávať, kým vedenie školy ráči povedať tému eseje, ktorú treba napísať. Potom netrpezlivo čakať pred bránou. No potom to príde. Brána sa otvorí. Aaaa, pomoooc, panikaa. Kde som to? Čo za čudá sú to okolo mňa? Možno to si niektorí myslia.
Ministerstvo kouzel minulý týden obdrželo návrh na zvážení, zda věštecké disciplíny patří do moderního kouzelnického umění. Návrh podaný zatím anonymním zaměstnancem z oddělení pro Kouzelnické vzdělávání tvrdí, že věštění není součástí moderní magie. Věc bude projednávaná příští týden.
Předchozí dvě slavnosti Udílení novinářských cen se konaly při příležitosti Dne kouzelnického tisku, který připomíná založení Denního věštce 6. února. Letos se slavnost konala 8. února, což jí rozhodně neubralo na atraktivitě a lesku. Podívejme se tedy, jak večer probíhal a kdo proměnil své nominace a získal tak prestižní ocenění.
Velkolepé Udílení novinářských cen je společenská akce, na které se krom oslavy Dne kouzelnického tisku předávají i prestižní ocenění těm nejlepším redaktorům, korektorům, ilustrátorům, zkrátka všem lidem z redakcí školních periodik, kteří jsou opravdu na svém místě. Jak se kdo oblékl a komu to „seklo“? Nenechte si ujít módní report ze slavnostního předávání.
Je tomu zhruba týden, co se brány Soubojového klubu otevřely novým tvářím. Určitě jste zaznamenali ve Velké síni i jiných částech hradu výzvy k souboji. Přesto jich není zdaleka tolik, kolik by jich mohlo být. A co víc, na Soubojový klub často zapomínají i jeho dlouholetí přívrženci…