Že se hrad v dnešní době hemží extrémisty, kteří se bláznivě hrnou do studia všech předmětů a seminářů na hradě, patří již na denní pořádek. Ale v dnešní době už není IN rozšiřovat si co nejvíce své vzdělání. Doby, kdy se studenti snažili být na hradě nejlepší z nejlepších, už minuly. Objevil se tu druhý trend, který se nese v duchu zakládání nových spolků.
Ahoj všem!
V posledním dobrodružství jsme básnili.
Přišly nakonec pouze dvě básničky, ale obě byly moc krásné a potěšily nás!
Tady si je můžete přečíst.
Školní rok léto 2017 je už úspěšně za námi, čekají nás dlouhé prázdniny a vy si jistě nechcete už ničím zatěžovat hlavu. Ačkoli vás chápu, nebyla bych to já, abych se vás ani na poslední chvíli nezkoušela unudit výukovými fakty a počty.
Čaropřehlídka se vrací na Příčnou ulici po poměrně dlouhé době. Podívejme se tedy zpět do historie na předchozí ročníky.
Dovoľte mi predstaviť novú rubriku Denného veštca, v ktorej vám predstavíme jej redaktorov. Prvý predstavený člen je slečna 
Všechno to začalo tím, že ve sborovně kdosi zapomněl poslední výtisk dámského kouzelnického módního časopisu „Třpytky a pozlátka“, nad kterým se během porady potají hihňaly čtyři profesorky. Zapomenutý výtisk nakonec padl do rukou pana 
Všichni známe naše krásné a tradiční kouzelnické pohádky, jako například Čaroděj a skákací hrnec, Králice Alice a chechtavý pařez nebo Příběh tří bratří. Všichni, kteří pocházíme z čistokrevných kouzelnických rodin, je známe z dětství, kdy nám je četli naši rodiče.
Školní rok pomalu končí, prázdniny jsou za dveřmi. Těšíte se na odpočinek? Na nicnedělání? A na všechnu tu zábavu, kterou si užijeme? Já také, předtím však ještě na chvilku zabrousíme do lavic a podíváme se, jak se to v letošním roce mělo s naší kouzelnickou vzdělaností.
Osobnost Hogwarts letos slaví své dvanácté výročí. A tak nastal čas si trochu připomenout její vítěze.
Nedávno jsem se vydal do Dánska, abych zjistil, jak se tam mají tamní kouzelníci. Vmísil jsem se do mudlovského zájezdu a pořádně vše prozkoumal. Výprava byla dosti zajímavá, pár kouzelníků jsem i objevil. Byl jsem například v rekonstrukci vikingské vesnice a tam jsem objevil dost překvapivých věcí.
Je to neuvěřitelných 8 školních let zpátky, co jsme vedli vášnivé diskuze o tom, jak může fungovat famfrpál bez zavedení stropu u jednotlivých postů. Myslím, že čas ukázal, že může. Brány na tréninkové hřiště se netrhnou, skoro vždycky tam potkáme alespoň jednoho člověka, často tam bývá živěji než ve Velké síni. Byť si návrat k původnímu famfrpálu už neumím představit, některé jeho aspekty mi chybí.