Se závěrem školního roku se pojilo i vyhlášení vítězů kouzelnické Čaropřehlídky, organizované vedením Příčné ulice. Výsledky většina obyvatel očekávala s obzvláštní netrpělivostí, zejména ovšem potom všech 25 soutěžících, kteří postoupili do uzšího hlasování, nemohlo v poslední lednový den ani dospat.

Samozřejmě jsem si plně vědom toho, jak pomateně se může jevit název článku, v němž vám jako každý měsíc předkládám pár číselných údajů a dalších informací z nitra Denního věštce, ovšem doufat, že měsíc únor bude pro Denní věštec stejně tak úspěšným jako právě leden, to by byla asi moc velká fantazie. Ačkoli bych se tomu samozřejmě vůbec nebránil. 🙂

Je krátce před sedmou hodinou večerní, ve Velké síni to vře jako v kotli a já, oděná ve svých nejlepších šatech, načinčaná a načesaná, mám co dělat, abych se se svým bonzbločkem v ruce procpala skrze pobíhající studenty, klopýtající kolegy a všudypřítomné škrkny až k profesorskému stolu a zabrala tam poslední volné místo.

V sobotu ihned po setmění odstartovala v Příčné ulici významná a nebezpečná akce mající za cíl rychle a bezpečně vyvést všech 36 draků ze sklepení Gringottovic banky a nahradit je 40 děsy skalními. I přes mnohé hrůzné momenty se vše odbylo bez ztrát na životech.

Cena Roweny z Havraspáru, Cena Helgy z Mrzimoru, Cena Godrika Nebelvíra, Cena Salazara Zmijozela.

Vážení čtenáři,
jsem velice rád, že se k soudnímu procesu, v němž proti sobě stojí Denní věštec a Angela Grey-Slytherin, stavíte tak, jak se k němu stavíte. Podpory, již nám většina z vás poskytuje, si nesmírně vážím – ať se již jedná o anonymní podporu zde v anketě, či dokonce o podporu, kterou nám vyjadřujete v podobě zasílání argumentů, přičemž se odvažujete své jméno nezatajovat.

V soutěži o nejlepší mezikolejní básničku v kolejním časopise Mrzimoru se během dnešního dne děly zajímavé věci…

Po otisknutí článku „O kolečko víc“ podala profesorka Grey-Slytherin na DV stížnost k Nejvyššímu Divotvorci Starostolce za pomluvu, nactiutrhání, poškození špatné pověsti a rozvrat rodinného krbu zveřejněním jejího vztahu s vlkodlakem. Dennímu věštci nyní hrozí vysoká pokuta, REdakci-CEnných-SEnzací zánik, mně odebrání licence a šéfredaktor Orionis se dokonce obává o svůj život. Kdyby však nepřeceňoval svůj význam a důležitost, viděl by, že nikomu nestojí za mávnutí hůlkou.

Byla jsem proto požádána o své vyjádření ke vzniklé kauze. Své články nekomentuji, učiním tak zcela mimořádně na žádost šéfredaktora DV.

Opět jsem vyzpovídala nějaké studenty/ky a profesorku Eillen McFir Elat. Odchytila jsem je ve Velké síni a položila jim pár otázek různého druhu… Chcete vědět, jak to dopadlo? Tak čtěte dál! 🙂

Už delší dobu se tam nic neděje…

Dnešní dlouho očekávané zasedání Čaroekologů s vedením Gringottovy banky skončilo dohodou o výměně draků za děsy skalní, kterým nebudou vadit náročné podmínky práce a života v kouzelnické bance.

Brzké ráno ve Velké síni s ještě rozespalým panem Johnem a madam Angelou mělo potenciál odhalit mnohé…

Je možné, aby se ztratila celá učebna?

Příchod nováčků zamíchal s děním celého hradu. „Ve škole budou mít plno práce,“ říkali si ti, co šli náhodou kolem hradu… Pravda je ale úplně někde jinde!

Pozná ho každý – Hanibalovo jazero. Väčšinou v ňom končia neposlušní a zlí žiaci, ktorí porušujú pravidlá. Najčastejšie to býva za spamovanie, nevhodné chovanie. Trestaný žiak potom putuje krásnym letom doprostred jazera, podľa závažnosti priestupku sú odkopnutí do rôznej vzdialenosti od brehu.