Rubrika: *Próza*

Toto zajímavé téma se objevilo v zadání jedné školní soutěže. A protože se domnívám, že problematika je závažná, vkládám sem vlastní vypracování, doufaje, že Vás poučí. Nebo pobaví.

Toto vědecké pojednání jsem vypracoval do jedné soutěže, a protože paní profesorku Belatris Nithelas Malrinovou to velmi pobavilo, vkládám to sem s nadějí, že to pobaví i Vás.

Tento příběh, psaný formou deníku, jsem odevzdala jako pololetní esej do Lykantropologie v minulém roce 🙂

Tato povídka byla jako mimořádný úkol do Lykantropologie v minulém roce.

Toto zajímavé téma jsem objevil mezi bradavickými soutěžemi a protože nejsem chvála bohu dosud mezi potrestanými, nemohu se této soutěže zúčastnit. Nicméně bych se rád se čtenáři podělil o své znalosti problematiky, činím tak na tomto místě.

To bylo zrovna kolem poledne, když se George procházel Granndibalským lesem, jak už to dělal každé poledne. Sluníčko krásně svítilo, prostě byl den jako malovaný. Když už byl George v polovině cesty, zastavil se a začal si hledat nejbližší pařez. „Přeci nemůže chybět pořádná svačinka,“ pomyslel si George u nalezeného pařezu. Byl kolem něj nádherný rozhled. Nejen že viděl na jezero. Viděl dokonce i na vesnici Matarvel i na Sokolovskou stráň. George si připadal opravdu hezky.

Přináším vám znovu krátkou pohádku, tentokrát o chlapci Bertíkovi, který nenechá nic a nikoho na pokoji.

Opět kraťoučký příběh o malém chlapci, který se zachránil díky Komnatě nejvyšší potřeby.

Krátký příběh vypráví o jedné studentce, která miluje pečování o rostliny a zkouší vytvářet nové odrůdy. Povede se jí to?

Jednoho krásného dne jsem se probudila se zjištěním, že mám veliký talent, co se psaní týče. Výsledky sice poté bývají tragické, ale to je věc druhá. Takže tady vám předkládám toto své veledílo a doufám, že mne nebudete kamenovat.

Zavŕšenie príbehu Mirabell

Byli jste někdy zamilovaní?