Sčítání mazlíčků po prvním týdnu

| Vydáno:
Je to jen něco přes týden, kdy se v Godrikově Dole objevil Zvířecí útulek s možností osvojit si „kouzelnického mazlíčka“. Prozatím zde byla k vidění malá krysátka, jak se ale šušká, v budoucnu snad nebudou jediným druhem tvorů k osvojení. Zajímalo mě, jak si u nás krysy po týdnu stojí, jaký je o ně zájem, co nám zatím do životů přinesly (a co si případně odnesly).

Sobota v knihovně

| Vydáno:
Každý z obyvatel hradu do knihovny jistě někdy zavítal. Proto není potřeba popisovat její jednotlivé části, ale spíše se zaměříme na zážitky, které v ní je možné zažít. Zdrojem informací pro tento článek je vypracování soutěže „Dnes jsem …“

Anonymita na Hogu – ano, či ne?

| Vydáno:
Poslední dobou se na hradě rozléhá nemoc jménem neanonymita. Je způsobena působením profesorů na poli soutěží i seminářů, kde je nejen potřeba se nakreslit, ale třeba také vyfotit své „skutečné já“ při různých příležitostech, v oblecích apod. Jaké klady a zápory ale tato skutečnost přináší?

Slečna Jostein dětem rozumí

| Vydáno:
Velká síň se znovu začala lehounce třást v základech, když znudění studenti popadli pekáče a namísto buchet se do nich naskládali sami. Podmazali dna máslem a klouzali se rebelsky po síni, vráželi do stolů a převraceli židle. Pomalu nastával chaos a výtržnictví, které poslední dobou okupuje VS. Tomu všemu přihlížela slečna Jostein Lauierová, která to zatrhla rychle a velice kreativním způsobem! Pozvala studenty sáňkovat do lesa!

Velká síň zamořená hlodavci!

| Vydáno:
Hrad obsadila armáda špinavých šedých tvorů, kteří běhali po stolech a žrali poslední drobky, které zbyly z včerejší večeře. Všude za sebou nechávali myší bobečky. Hygienik z Ministerstva kouzel by asi omdléval a školu ihned zavřel, ale studentky, které byly přítomny, si z nich nic nedělaly. Některé se je snažily chytit, jiné naprosto uvolněně dál svačily a nic je na pobíhajících myškách neděsilo. Chroustavé zvuky a tichoučké ťapání nikoho nerušilo, ba naopak to byl osvěžující zážitek. Ale myši jsou přenašeči různých zákeřných nemocí, jsme tedy na hradě v bezpečí, nebo s každým novým kousnutím do jídla ve Velké síni víc a víc riskujeme?

Škrkní invaze

| Vydáno:
Ve Velké síni nastal poprask! Nelekejte se, nic se zlobivými studenty, ale hrad přepadlo několik škrken a podle všeho si v síni udělali hlavní stanoviště. Proplétaly se mezi studenty, pošťuchovaly je lokty a smály se na všechny strany. Zmátlo to i našeho skřítka Půlnočníčka, který dorazil ohlásit půlnoc, a pak se celý udivený a studem zčervenalý běžel schovat…

Už vím, co s tím?

| Vydáno:
Někdy může redaktor využít své možnosti promlouvat k lidem skrze tisk. To se pak nezabývá klasickou novinařinou, když namáčí brk do kalamáře, aby na pergamen přenesl své myšlenky, vyjádřil se ke konkrétní situaci a sepsal tak slohový útvar, který se nazývá komentář. Ale nechme teorii teorií, ať se na ni práší v policích, a pojďme do terénu.

Profesor Oliver McCollin vykopnutý a v jezeře!

| Vydáno:
Šok! To čekalo studenty, když se šli před několika dny po osmé hodině najíst do Velké síně. Uprostřed veliké místnosti s krbem a spoustou stolů stál rozzlobený profesor Oliver McCollin. Z vlasů a hábitu mu kapala voda. Byl celý takový rozevlátý. Vlasy mu trčely všemi směry a nebylo to proto, že by se vracel s prvotřídním účesem z Kouzelného kadeřnictví. Jeho výraz byl zuřivý a navztekaný. Právě byl vykopnut jiným fialovým do Hannibalova jezera!