Zvědavost vám nedá spát a chcete se zeptat našich kolejních duchů na otázky typu „Jak jsi zemřel(a)?“ či „Jaké to je být mrtvý?“, ale připadají vám tyto otázky vůči nim nevhodné? Z tohoto důvodu jsem sepsal tento článek. Abych ukojil zvědavé mladé tváře na hradě, jako jsem například já, ale abych také ulehčil duchům, kteří musí opakovaně na tyto otázky odpovídat. Rozhodl jsem se jich tedy zeptat…
Ani náš hrad nebyl ochuzen o aprílové žertíky. Mně osobně přiletěla sova s papírkem s výplatou, ovšem na mém kontě nic nepřibylo. Jiné překvapilo, že darovali srpce na konto Zmijozelu. No, spíš je překvapilo to, že by tolik srpců někdy měli. Co ale náš hrad obrátilo vzhůru nohama, to byla změna barev, kterou neměnili jen obyvatelé hradu. Studenti zmateně stáli před hodinami s body a dohadovali se, která kolej vlastně vede, protože se barva písku v přesýpacích hodinách stále měnila.Příspěvky na kolejní konta se dnes raději neposílaly, protože se měnila i barva štítků v Gringottově bance. Jedním slovem chaos, ze kterého se některým už dělalo špatně.
Zdravím čtenáře Denního věštce, povím vám něco o tom, co se mi dnes přihodilo..
Dneska byl pro mě poměrně líný den, a tak jsem se rozhodla jít s Misakim na procházku. Chtěla jsem mu tak trochu ukázat okolí hradu. Zabloudili jsme až do ďáblovy jámy, kde jsme s procházkou pokračovali.
Poslední dobou mě víc a víc zajímala celá kauza ohledně zmizení zmijozelské duše Amandy Lembrijové. V létě loňského roku o celé této věci informoval Denní věštec pan George McBrave. Dalšího půl roku uteklo a stále se neví, kde kolejní duše je. Kdo stojí za jejím zmizením a kam se poděla? Není někde vězněna? Anebo jen prostě odešla z hradu? Kdo se stane její náhradou? Na tyto otázky jsem se několikrát snažil si odpovědět, ale bez úspěchu. Vypadá to totiž tak, že zmijozelská duše doslova „zemřela“.
Zdravím všechny dychtivé čtenáře Denního věštce. Tímto článkem bych se nechtěla nikomu posmívat či nějakou z kolejí urazit, ale vrátila jsem se po dlouhé době na hrad a po spuštění školního poháru jsem si všimla něčeho, co mě donutilo se zamyslet. Mám pocit, že školní pohár se už „nehrotí“ tak jako dřív a že za poslední dny má Mrzimor velký náskok, hlavně před námi modrými.
Nový trend, kterým se stali domácí mazlíčci, nahrazuje novinka! Studenti i někteří zaměstnanci naší školy potají ujídají mléčné pusinky, vyrobené pro jejich milované krysy. Neskrývá však tato laskomina pro lidi nebezpečí? Nestane se z ochutnávačů těchto pochoutek nakonec zvěromág měnící se na chlupaťoučké zvířátko s hlodáky? To a mnohem více se dozvíte v tomto článku!
Nejvyšperkovanější módní kreace šik obyvatel našeho hradu. Zkontrolujte, jestli nejste mezi nimi, inspirujte se a proberte se ze zimního spánku.
Profesoři se krčí pod stolem, studenti v panice hledají úkryt třeba i v hradním brnění. Jen aby unikli šílenému řádění. Mrzimorský primus pomalu ale jistě brázdí hradní chodby a každému dává co proto.
Přípravy na famfrpálovou sezónu Léto 2015 jsou v plném proudu. Ty 19. 3. v podvečer zahájil Mrzimor rovnou pětihodinovým tréninkem. Na pouštění se do nějakých větších hodnocení je ještě příliš brzy, ale zatím se můžeme podívat třeba na skladbu studentů na hřišti včetně toho, kolik nováčků jednotlivé koleje na nejrozšířenější kouzelnickou hru nalákaly.
Vážení čtenáři Denního věštce!
Léta se nevracejí, zato dobří holubi a spolky ano. Bystřejší obyvatelé hradu si mohli všimnout staronového spolku. Těm pomalejším doporučuji přečíst si následující článek.
Po posledním článku o 
Je to jen něco přes týden, kdy se v Godrikově Dole objevil Zvířecí útulek s možností osvojit si „kouzelnického mazlíčka“. Prozatím zde byla k vidění malá krysátka, jak se ale šušká, v budoucnu snad nebudou jediným druhem tvorů k osvojení. Zajímalo mě, jak si u nás krysy po týdnu stojí, jaký je o ně zájem, co nám zatím do životů přinesly (a co si případně odnesly).