V kolejních periodikách a DV pořád čtu o Turnaji tří kouzelnických škol (TTKŠ) v souvislosti se šampiony, panem ředitelem apod. Nikde však není (alespoň co jsem si všimla) článek o tom, co na to studenti.

To jsem zase procházela hradem. V učebnách seminářů se to hemžilo studenty a profesory, sovy odnášely odpovědi na jednu soutěž za druhou. To v místnosti kvízů a klubovnách spolků bylo daleko větší ticho.

V souvislosti s Turnajem kouzelnických škol, do kterého byl nedávno vybrán i náš šampion a jeho pomocníci, se na hradě objevila síň s přenášedlem.

Jméno novopečené hogwartské šampiónky Larrie Larstonové není už pro nikoho novinkou. Ale kolik z nás ví, co se jí v těchto chvílích honí hlavou? Jako kolegyni šéfredaktorku jsem ji hned po slovech gratulace poprosila o zodpovězení několika zvědavých otázek – v naději, že i když se okolo ní bude teď motat žurnalistů celá řada, udělá si Larrie čas právě na mě. A opravdu, vyhověla mi… Inu, není nad správné známosti.

Těm, kteří se v dnešních večerních hodinách nacházeli ve Velké síni, se naskytl jedinečný zážitek – vidět „v akci“ jeden z nejmagičtějších artefaktů vůbec. Ohnivý pohár se rozhodl, že je načase vyjevit jména reprezentantů Hogwarts.cz v Turnaji tří kouzelnických škol.

Začalo to nevinně, tak jako většina podobných akcí. Havraspárská studentka Isabella Anne Swan se odhodlala vypsat sraz s názvem Návštěvníci. Počítala s účastí pár lidí. Jenže se nás sešlo přes dvacet…

Filius Orionis – šéfredaktor Denního věštce, mnohými oblíbený redaktor i profesor, většinou schovaný za katedrou nebo za svým tvořivým brkem.
Co na sebe prozradil? Jaké jsou jeho psací začátky a jak se mu bydlí v Godrikově Dole? To vše i pár řádků navíc se dozvíte v našem exkluzivním rozhovoru.

Adanedhel Bloom.

Jedna z nejvýraznějších a nejznámějších zmijozelských studentek. Prefektka, primuska, nositelka řádu Salazara Zmijozela a jedna z mých nejlepších přítelkyň. A samozřejmě také nejbohatší student na škole.

Jak na hog začínala a jak se vypracovala tam, kde teď je? Čtete dále.

Samozřejmě jste si jistě všichni stačili všimnout, že všechny kolejní místnosti pomalu zejí prázdnotou a veškeré naše cennosti se pohupují na vlnách jezera v Godrikově Dole. Studenti pak prokazují nemalou dávku odvahy, když se do ledových vod vrhají a snaží se kolejní cennosti získat zpět. Vyvstává však otázka, zda to má vůbec cenu.

Voda tekoucí po chodbě a kvílení z Dívčí umývárny dává znát, že se Uršula opět činila. Jak je jejím velkým zlozvykem, když se jí něco dotkne, vytopí umývárny.

Chtěla bych vám přinést rozhovor s jednou mrzimorskou prvačkou, která je již druhým rokem v prvním ročníku. Jaké pocity má vlastně Elen Jenkinsová z našeho hradu?