Rozhodla jsem se udělat rozhovor s Magrápou Česnekovou, studentkou 2. ročníku Bradavic patřící do Mrzimorské koleje.

Proč jsem si vybrala právě Grapi? Odpověď je jednoduchá – nejenom že je mojí patronkou, ale i nedávno získala Oscara!

Výsledky byly na fóru vyhlášeny už včera večer, ale zatím jako by si jich nikdo nevšiml! Žádné fanfáry, palcové titulky, nic! To musím napravit.

Je kvalita soutěží špatná nebo dobrá? A dá se v tomhle ohledu vůbec jednoznačně říct, co je špatné a co dobré, nebo jsou všechny soutěže tak různorodé, že to nelze? A jaké by mělo být maximum končících soutěží na den?

Mezinárodní turnaj tří kouzelnických škol byl v pondělí 7. března oficiálně zahájen. Ona o jeho zákulisí ví více než ostatní!

Dlouho jsem hledal respondenta, který by mi byl ochotný sdělit něco o jeho životě, prospěchu, zájmech a podobných věcech, které málokoho zajímají.
Avšak všiml jsem si, že tu ještě něco chybí. Neočekávám, že by pan ředitel byl ochotný se mnou udělat rozhovor a další osoby mi přijdou, když to tak řeknu, ohrané – avšak ne všechny. To musím uznat.

Proto jsem si našel někoho, o kom se ví opravdu málo. A zde vám předkládám svůj pečlivě vyzpovídaný exemplář – však vy poznáte, o koho jde

Pamatujete si, kdy jste v rukou drželi nějakou knihu nebo jste ji dokonce i otevřeli?

Umíte číst?

Vlastníte nějakou magickou knihu?

Zabloudili jste někdy do školní knihovny?

Víte, jak to tam vůbec vypadá?

Pro tento rozhovor jsem si ihned a bez váhání vybrala výbornou studentku a prefektku, Esperanzu Milagrosu.

Esperanza navštěvuje již šestý ročník naší školy a řadí se mezi nebelvírské špičky. V topten koleje zaujímá první místo a objevuje se také v topten školy na úžasné druhé příčce. Esperanza miluje svoji kolej a ráda plní mnoho soutěží. Právě proto jsem si ji vybrala. Beru ji jako hrdinku naší koleje, jelikož patřím také do Nebelvíru.

Před pár dny všichni studenti koukali jako sůvy z nudlí, když si to do Velké síně přihasila ve fialovém teď už bývalá studentka. Mně osobně spadla brada na prsa a mozek přestal fungovat, protože nebyl nijak schopen přenést to, co vidí, a přiřadit si k tomu správné vysvětlení. Ve fialovém totiž přišla Elizabeth Lextrová.

V kolejních periodikách a DV pořád čtu o Turnaji tří kouzelnických škol (TTKŠ) v souvislosti se šampiony, panem ředitelem apod. Nikde však není (alespoň co jsem si všimla) článek o tom, co na to studenti.

To jsem zase procházela hradem. V učebnách seminářů se to hemžilo studenty a profesory, sovy odnášely odpovědi na jednu soutěž za druhou. To v místnosti kvízů a klubovnách spolků bylo daleko větší ticho.

V souvislosti s Turnajem kouzelnických škol, do kterého byl nedávno vybrán i náš šampion a jeho pomocníci, se na hradě objevila síň s přenášedlem.

Jméno novopečené hogwartské šampiónky Larrie Larstonové není už pro nikoho novinkou. Ale kolik z nás ví, co se jí v těchto chvílích honí hlavou? Jako kolegyni šéfredaktorku jsem ji hned po slovech gratulace poprosila o zodpovězení několika zvědavých otázek – v naději, že i když se okolo ní bude teď motat žurnalistů celá řada, udělá si Larrie čas právě na mě. A opravdu, vyhověla mi… Inu, není nad správné známosti.