S blížícím se výjezdním seminářem v Honorově jsem si kladl otázku, jak někteří noví účastníci (ne, že by jich bylo mnoho) vysvětlují doma, kam že se to na ty čtyři dny odebírají. Například u nás stačí ohlásit „letňák“ a rodičům je jasné prakticky vše (kam, co tam, kdo tam,…), jelikož jsou o naší škole poměrně dobře informovaní. Zažil jsem ovšem i případy, kdy „jedeme někam s nějakými lidmi z netu a rodiče vůbec nevědí, že navštěvujeme kouzelnickou školu“.
Rozhodl jsem se tedy zeptat několika obyvatel hradu, nakolik jejich rodiče vědí o jejich aktivitě na naší škole.

Okurková žeň s tématem Denního věštce vpravdě příliš mnoho plodů nepřinesla. Z pouze pěti dozrálých exemplářů jsem nakonec k uveřejnění vybral úryvky ze zamyšlení slečny Cerridwen Lowry Antares.

Léto už se přehouplo přes druhou půli, když se konečně objevila!

Toužebně očekávána a poněkud se zpožděním.

A o čempak že je řeč?

O Cestovní Agentuře PART.

Nedostanete se z postele do snídaně? Nestihli jste oběd ve Velké síni? Je vám jedna večeře málo??

Ano? V tom případě přináším tu pravou reportáž zrovna pro vás!

Kdo je tajemný Ámos Ko-Menský? A co na našem hradě pohledává? A kde byl celých šest let? Nepočítejte, že vám na některou z těchto otázek odpovím, neboť „případ Komenský“ je více než tajemný a doposud se toho o něm mnoho neví.

Obávaná profesorka Bradavické školy čar, úseček a obdélníků Silvia Honorová, známá také jako krvežíznivá žlutá obluda bývalá supervizorka soutěží, získala včera ve večerních hodinách funkci hradní knihovnice. Ředitel školy Nimrandir Elénére projevil naději, že knihovna opět někam poposkočí. Čtenářům Denního věštce může být ale již nyní jasné, kam knihovna poskočí a komu z toho přeskočí.

Čas na rozhovor pro DV si udělala i pracovnice Příčné ulice Niam i Tirnanog. Jako obvykle byla zavalena prací, ale nic nedělala, takže si na mých pár otázek čas pohodlně našla.

Som tuším jediná, kto vidí tento problém. Napriek tomu ho pokladám za tak vážny, že by som na túto tému chcela otvoriť diskusiu.

Jednoho dne jsem na naší škole pochytala primuse a prefekty (všechny až na  Lucy Koralku … Bohužel mi neodpověděla. Tak někdy jindy 🙂 ) a zeptala se jich na několik otázek ohledně jejich kolejí. Vznikl z toho vcelku zajímavý rozhovor:

Nápady, jež se do předchozích článků nevešly.

Zamyšlení z brka profesorky Betelgeuse Orionis.

Každým rokem se celkem třikráte veřejně otevře hradní brána. Jejím záměrem je vpustit za hradby novou vlnu talentovaných (ne)kouzelníků. A následně výuka této nové generace coby budoucích mágů.

Jistě jste si všimli, že pan ředitel letos o prázdninách často opouští hrad a do sborovny věší cosi o dovolené. Jistě, každý si občas potřebuje odpočinout. Ale mizet prakticky každý týden? To už mi nedalo a rozhodla jsem se, že nenápadně zjistím, zač je toho kachnička.