Ano, všichni to znají a všichni minimálně jednou Ježíškovi psali. Kam ale dopisy, které mu zasílají mnohé a mnohé děti pouhým položením za okno, vlastně chodí?

Tuto přijímací esej sepsala Sophia Glis-Glisová a po vzoru kolegy Druma, kterého tímto zdraví, ji nabízí též milým čtenářům.

Když takhle přijde nudný večer, kdy vážně, ale vážně není co dělat a jediné, co vám zbývá, je dopsat asi tak patnáct omluv a jít se pověsit, snažím se pozorovat lidi a jejich chování. A právě tohle pozorování mě dovedlo k zajímavému poznatku. Lidi nestíhají. Nikdy a při ničem. Lidi nestíhají žádnou práci, která je jim zadána a všechno si nechávají na poslední chvíli. A je úplně jedno, jestli jde jen o vynešení jednoho odpadkového koše nebo vytření komplet celého rodinného domku. Nikdy to nikdo nedělá v klidu a v pohodě, ale na poslední chvíli.

Myšlení mudlů nás často neustále překvapuje. Třeba pojetí Vánoc v podání Ježíška a Santy Clause. Ale za ta léta ve světě mudlů jsem si na jejich obyčeje jakžtakž zvykla, a dokonce jsem na Ježíška věřila i poměrně dlouho, ač jsem kouzelník. Rodiče mi sice o Víle Fleuntýnce pověděli, ale nikde nebyla tolik propagovaná jako právě Ježíšek, a tak se stal mým vánočním favoritem. Čas plynul, Ježíšek k nám chodil každý rok, až jsem zjistila, že Ježíšků je víc než je zdrávo a že i můj táta je Ježíškem. Něco tu nesedělo a mně bylo vysvětleno, že jsem již dost stará na to, abych pochopila, že rodiče kupují dárky sami. Achjo.

Světem bradavických nelidí otřásá nejistota a strach. Členové SPOŽÚS padají do mdlob. Domácí skřítkové zvažují založení odborů…

Toto jest má přijímací esej, s jejíž pomocí jsem v září pronikl do Bradavic.

Člověk současného století je pyšný. Na své povolání, sociální postavení, bankovní konto, dům, auto, oblečení… Něco se za posledních sto let moc změnilo. Ačkoliv lidé před sto lety výše uvedené hodnoty také preferovali, nebyla to zdaleka jednoznačně primární záležitost v jejich životech. Přece jen hodnoty jako láska, statečnost, mravní bezúhonnost, rodina atp. byly hlavními hodnotami. Proč jsme se změnili?

pro SR

Proběhly nám další famfrpálové tréninky, a tak se podíváme, co přinesly zajímavého.

Se zimním počasím přišlo i zimní kouzlo – sníh…

Není to tak dávno, co mou pozornost upoutal šokující článek jednoho internetového vyhledávače. Dvanáctiletý Brit zemřel po předávkování deodorantem. Pokývala jsem hlavou stylem „já-vám-to-říkala“, a pak jsem zaujala novou politiku.

Milí čtenáři,
jak už jsem vás informovala ve svém předchozím článku Kupte si Lupu, rozhodla jsem se provést riskantní pokus,

Už jen ten název vyvolává u mnohých studentů reflex shlížet více dolů směrem k botám a kreslit si nad hlavou svatozář, jež se jim obvykle obloukem vyhýbá. Pokud vám stále ten zbytečně dlouhý název (SRPŠ) nic neříká, napovím, že se nejedná o nic jiného, než o rodičák.