Halloween se blíží a s ním i kazy a bolesti zubů ze všech těch sladkostí, které si vykoledujeme. Co dobrého na zub si pro nás ale připraví skřítci? Máme se na co těšit… nebo se máme čeho bát?
I stalo se jednoho dne, že šéfredaktorka Denního věštce, Niane z Libelusie, přišla s nápadem vzít svou divokou redakci do Zapovězeného lesa. Jak se dalo čekat, byla to výprava plná děsu, hrůzy a nečekaných překvapení!
Znáte strašidlo Protivu či máte strach z Krvavého Barona? A jak na vás působí taková strašidelná esa jako jsou Bílá paní, Barbucha, hastrmani, hejkalové či nejrůznější čerti? Všechno jsou to bytosti, jež straší i obyčejné mudly. Jaké bytosti nedají spát nám kouzelníkům? Máte-li dostatek odvahy, pak čtěte dál.
Milí čtenáři, vítejte u dalšího putování po stopách šéfredaktorů, které dnes bude veskrze červené – zaměříme se totiž společně na historii nebelvírského kolejního časopisu Lví tlapou, který však ve svých začátcích nesl název Lví srdce. Kteří z Nebelvíru stanuli v čele jednoho z kolejních skvostů a úspěšně se podíleli na jeho rozvoji?
Protože sběr bodů pro svou kolej provází studenty po celou dobu jejich studia na hradě, stává se pro ně také patřičně velkou součástí. Pro naše nejmladší však může být trošku problém dostat se do tempa těch starších. Jak to tedy vypadá letos?
Podzim je tu, s ním relativně krásné babí léto a za dveřmi… no přece Halloween – svátek duchů, který na našem hradě patří k nejhezčím obdobím. Pojďme si zpříjemnit čekání na tento den soutěží!
Je to už nějaký pátek, co se bývalý modrý pokladník, šéfredaktor a úspěšný student havraspárské koleje, jehož jméno jsme také mohli vídat na vrcholku žebříčku mamonářů, rozhodl zfialovět. K mému štěstí si na mne jeho maličkost udělala čas a je mi potěšením se s vámi podělit o všem, co na sebe mladičký profesor James Watfarprozradil.
Školní rok je pomalu v plném proudu, studenti i profesoři si zvykají na termíny a někteří ze studentů do toho opravdu šlápli a vystřelili kupředu děsivou rychlostí. Pojďme to teď rozebrat maličko podrobněji!
Přinášíme vám další z článků nové rubriky Věštecké kukátko, v které se blíže seznamuje s obyvateli našeho hradu. Tentokrát nahlédneme do nebelvírské koleje, jejíž součástí je i studentka Melisa Pestrá, která svolila k malému rozhovoru.
Není žádným tajemstvím, že se z hradu ztratil zelený gen úprkem exotické žáby Auri od její majitelky. Tento gen se ale nečekaně znovu objevil v lese. Jak je to možné, co k tomu vedlo a je vůbec možné dostat ho zpět na hrad?
Pamatujete si, jak jsem se seznámila s bylinkářkou Hildou, která vlastní starý, zapadlý krámek na Příčné ulici? Pamatujete, jak mi minule slíbila, že se s námi podělí o nějaký ten zajímavý a pravdivý příběh? Já si to pamatuji dobře! A proto jsem se také vydala zpátky na Příčnou ulici, až na její úplný konec za paní Hildou vyzvědět, co si pro nás nachystala.
Je narozeninový dort důvodem k rozvodu? Vyznáte se v módě kentaurů? Chováte hipogryfa? Položili jste si někdy alespoň jednu z těchto otázek? Pak by vás mohly zaujmout nejnovější zprávy z činnosti Ministerstva kouzel.
Denní věštec vám, milí čtenáři, představuje novou rubriku s názvem Věštecké kukátko, v níž budeme oslovovat málo známé tváře našeho hradního společenství a zkusíme na ně „vyslídit“ něco zajímavého z kouzelnického světa i z toho světa u mudlů, kterého jsme všichni součástí.
Dnes se seznámíme se zmijozelskou studentkou druhého ročníku Yvonne Silber, která neodmítla nabídku Denního věštce k rozhovoru a zodpověděla několik mých všetečných otázek.
Kolejní časopisy jsou nedílnou součástí hradního života. Nebyly by však, kdyby se o ně nestarali ti nejpověřenější, co jim obětovali víc než jednu noc před uzávěrkou daného čísla –šéfredaktoři. V dnešním článku se podíváme na ty, kteří měli tu čest vést havraspárský časopis, který nese vznešený název Corvinus Declaratio. A že jich nebylo málo a otisk v něm nese každý, kdo do šéfredaktorské židle usedl!
Halloween se blíží a s ním i kazy a bolesti zubů ze všech těch sladkostí, které si vykoledujeme. Co dobrého na zub si pro nás ale připraví skřítci? Máme se na co těšit… nebo se máme čeho bát?
Milí čtenáři, vítejte u dalšího putování po stopách šéfredaktorů, které dnes bude veskrze červené – zaměříme se totiž společně na historii nebelvírského kolejního časopisu Lví tlapou, který však ve svých začátcích nesl název Lví srdce. Kteří z Nebelvíru stanuli v čele jednoho z kolejních skvostů a úspěšně se podíleli na jeho rozvoji?
Protože sběr bodů pro svou kolej provází studenty po celou dobu jejich studia na hradě, stává se pro ně také patřičně velkou součástí. Pro naše nejmladší však může být trošku problém dostat se do tempa těch starších. Jak to tedy vypadá letos?
Podzim je tu, s ním relativně krásné babí léto a za dveřmi… no přece Halloween – svátek duchů, který na našem hradě patří k nejhezčím obdobím. Pojďme si zpříjemnit čekání na tento den soutěží!
Je to už nějaký pátek, co se bývalý modrý pokladník, šéfredaktor a úspěšný student havraspárské koleje, jehož jméno jsme také mohli vídat na vrcholku žebříčku mamonářů, rozhodl zfialovět. K mému štěstí si na mne jeho maličkost udělala čas a je mi potěšením se s vámi podělit o všem, co na sebe mladičký profesor James Watfar prozradil.
Máte problém?
Není žádným tajemstvím, že se z hradu ztratil zelený gen úprkem exotické žáby Auri od její majitelky. Tento gen se ale nečekaně znovu objevil v lese. Jak je to možné, co k tomu vedlo a je vůbec možné dostat ho zpět na hrad?
Pamatujete si, jak jsem se seznámila s bylinkářkou Hildou, která vlastní starý, zapadlý krámek na Příčné ulici? Pamatujete, jak mi minule slíbila, že se s námi podělí o nějaký ten zajímavý a pravdivý příběh? Já si to pamatuji dobře! A proto jsem se také vydala zpátky na Příčnou ulici, až na její úplný konec za paní Hildou vyzvědět, co si pro nás nachystala.