Prosinec nám dýchal na záda a skřítek se nadšeně ujal vánoční výzdoby. Baňky, hvězdičky, vločky, třpytky – všechno tak, jak má v zimě před Vánoci být. Najednou se mu však ušima rozezněl snad ten nejhorší zvuk, který může skřítek slyšet: rozbití vánoční koule. Otočil se a spatřil zeleného smrdutého ochlupeného hejhulu. A tam? Tam to, vážení, všechno začalo.
Vánoce už se kvapem blíží, všichni vyšilují, že nemají dárky (a jestli už je máte, tak to nechci vědět!) a pomalu zapomínáme na takové ty základní věci, jako je spánek nebo odpočinek. No, to ale nejde! Kontrolu naspaných hodin neplánujeme provádět, ale s tím odpočinkem jsme se rozhodly něco udělat. Vyhlašujeme akci s krycím jménem „Ušák“. Starší obyvatelstvo zaloví v paměti a určitě si vybaví hru Vánoční králíček, mladší teprve zjistí, o co jde. Letos se moje oblíbená hradní vánoční tradice vrací a vy už teď můžete začít s procvičováním pozornosti a hypnotizováním vloček, i když venku jich ještě moc není.