Poslední tón zazněl, poslední zvoneček uletěl a poslední králíček dopadl do peřeje sněhu. Je načase odpočinout si od hry, zkusit zapomenout na melodii, která králíčkovu snahu doprovází, a užít si Vánoce.
„Střezte se dne, kdy se vaše sny splní.“
Buddy: „Co tam dáme nejdřív?“
Michael: „Svíčky.“
Buddy: „No bezva, a co pak?“
Michael: „Ozdoby!“
Buddy: Ozdoby, fajn.“
…
Otec: „Co to sakra je?!“
Michael: „Vánoční stromeček…“
„Jó, je překrásná, že ano? Ale moc bílá… Chce to trochu barvy. Napadá mě třeba karmínová… nebo zelenkavá… A co třeba žlutá? Ne, žlutá ne, žlutej sníh… brrr! Fujky!“
Mrzimor 110:160 Nebelvír
Mé plány na začátek školního roku zahrnovaly především myšlenky na výuku, soutěže, možná i famfrpál, respektive každodenní život v Bradavicích se vším, co ho zahrnuje. Ještě v polovině září mě ani nenapadlo, že za necelých čtrnáct dní se vypravím do zahraničí na zájezd, se kterým nemám společného vůbec nic. Bohužel nebo bohudík jsem člověk, který má rád šílené nápady, a proto jsem se bez přemýšlení zapsala na exkurzi do Švýcarského CERNu.
„No, to se na papírek napíše seznam přání a zabalí se do sněhové koule,“ vysvětloval děda Pettson. „Večer se na dvoře z koulí postaví sněhová lucerna a na její vrchol se položí koule se seznamem přání. Pokud se do druhého dne do rána lucerna zřítí, je téměř jisté, že tam skřítek byl a dopis si vzal. A tehdy přijde skřítek i na Štědrý večer.“
Ani jsme se nenadáli a stejně, jako se blíží Vánoce, blíží se i závěr našeho zimaratonského klání. Dnes si představíme přeživší odvážné z druhého kola a zadání kola třetího a posledního. Jste zvědaví, co je pro soutěživé kouzelníky přichystáno tentokrát?
Jack Skellington: „Vánoce řídí děsivý král. Mocného hlasu každý by se bál. Tak jsem to alespoň pochopil já. A slyšel jsem, že stojí za to, je obrovský a červený jak krab. Vydává se vraždit v saních, těžké pytle v silných dlaních. Tak jsem to slyšel já. V mrazivé úplňkové noci krouží v mlze jako sup. A říkají mu Satan Kalous!“
„… Protože je to kouzlo… A na kouzlo se musí věřit, jinak se nestane.“
Famfrpál je rozhodně jednou z nejvíce viditelných oblastí našeho hradu. Každý rok se koleje utkají o pohár a vždy je to napínavá podívaná. Famfrpál by tu ale nebyl bez hráčů. Každá kolej samozřejmě potřebuje trénovat stále nové posily. Podívejme se tedy společně na letošní nejšikovnější prváky napříč kolejemi!
„Poslyš, někteří lidé skoro zapomněli, co je v životě důležité, ale to neznamená, že se nemůžou vrátit na správnou cestu. Možná že jen potřebují poznat vánoční pohodu.“
„Jááááá jsem doma všuuudeee, kdeee prach a špína buuudeee!“
Havraspár 0:180 Zmijozel
„Je spousta věcí, ze kterých jsem měl užitek a přitom žádný zisk, Vánoce k nim patří. Víš, strýčku, Vánoce pro mě vždycky byly časem dobra, a ne časem zisku. Dobou lásky a odpuštění. Dobou, kdy lidé mohou myslet na jiné. Vánoce mi nikdy nestrčily do kapsy ani penci, ale něco mi dávají a budou dávat, a proto říkám: „Veselé Vánoce, strýčku!“
