Při procházení nabízených předmětů jsem tak nějak začala přemýšlet o tom, jaké předměty se hodí pro kterou kolej. Tedy s ohledem na to, jakými charakterovými vlastnostmi se dané koleje vyznačují. Nedalo mi to a zeptala jsem se v každé koleji několika studentů. Jaký názor měli Zmijozelští?

V loňském roce se změnila pravidla Soubojového klubu. Cílem bylo zabránit tomu, aby stejní soupeři bojovali neustále jen proti sobě, přimět všechny, aby soupeře střídali. Rád bych se podělil o několik osobních zkušeností, které s touto změnou mám.

V předchozích článcích jsme se dozvěděli pár podrobností o Leteckém dni. Mám pro vás takový menší dodatek a krátké rozhovory.

Šéfredaktorka DV mi dala za úkol připravit článek o tom, jak si vede pan Cihlička na místě správce Příčné ulice. Jako správná žurnalistka jsem se do toho hned pustila, připravila si všelijaké zvědavé dotazy a oslovila jak pana Cihličku, tak i některé zákazníky – a tak mi také přišlo na mysl, že ani nevím, jak to teď na PU vypadá s návrháři, když madam Niam tento post nedávno opustila…

A tak jsem ke svému překvapení zjistila, že madam Niam i Tir-na-nog je nyní otitulována jako Majitelka salónu NiT.

17. února jsem něco po druhé hodině odpolední vešla do Velké síně a z nenadání jsem se ocitla téměř u stropu. Kolem mě poletovali studenti a studentky a já se jen tak tak stačila vyhýbat předmětům, které kroužily napříč síní.
To byl ovšem jen začátek…

V posledních dnech jsou obyvatelé bradavického hradu opět konfrontováni s Azkabanem, a to buď jako zatčení, nebo pozorovatelé. Několik zaměstnanců naší školy bylo předvedeno k výslechu ve věci podezření z držení černomagických předmětů. Má na takovýto zásah Ústředí bystrozorů právo?

Do sedmého ročníku jsem se vůbec netěšil. Čekají tam OVCE.
Když jsem byl ve druhém, těšil jsem se nesmírně do třetího. Čekal mě tam Soubojový klub.

Před pár dny se několik osob dostalo do Azkabanu. Jak říká nedávný článek, nejsou známé podrobnosti a čeká se na uzdravení těchto osob, aby se mohlo zjistit víc. Napadlo mě, že bychom mohla zjistit zatím nějaké informace od lidí, co Azkaban již navštívili a mohou mi o tomto pobytu něco málo povyprávět.

Když jsem dnes přišla do školy, zjistila jsem, že azkabanští strážní, nevalně známí mozkomorové, mají zase koho hlídat a vyslýchat. A to hned tři profesory naší školy.

Když jsem před nedávnem psala článek o soutěžích, chtěla jsem prezentovat názor svůj a vybraných studentů. A v komentářích se pak dozvědět, zda s námi ostatní souhlasí či ne. Bylo mi jasné, že ne všem se můžu zavděčit. Ale zaujala mě jedna věta z rozhovoru se supervizorem soutěží Davidem Nekromacerem, kterou jsem pak zopakovala v komentářích: „A jak by se dalo motivovat profesory k vypisování soutěží?“ Po delším uvažování jsem se rozhodla, že zkusím vyzpovídat pár profesorů a pokusím se z nich dostat, co by museli „obdržet“, aby začali více soutěží vypisovat.

Sotva tři a půl hodiny (v době realizace článku) od začátku zápisu a v některých třídách už je plně obsazený stav. Co si o tom myslí profesoři plných tříd?

V předchozím článku jsme si řekli, jak vůbec Denní věštec vznikl. Ale co se všechno událo za těch dlouhých sedm let, co je na světě?

…aneb pojďme se podívat do časů, kdy se Denní věštec jmenoval ještě Denní Věštec a po prériích se honila stáda divokých Werewolfů.