Současnému roku už mnoho chvil nezbývá a podobně je na tom i náš Prosincový zimaraton, jehož konec nadchází právě dnes s vyhodnocením posledního kola. Jste zvědaví, jak toto kolo dopadlo? A zajímá vás, kteří zimaratonci se, místy po pás v závalech sněhu, úspěšně popasovali s nástrahami všech tří kol, aby v jeho závěru našli… inu, také si odhalíme, co přesně našli.
„Tuhle jsem trochu uklízel pod smrky, smetl jehličí a naskládal šišky stranou na hromadu a tak podobně. A včera jsem se podíval za houbami a měly se dobře. Jsou už jen čtyři, takže až bude po nich, nebudu mít už vůbec co dělat. Ach jo, víno se už vaří…“
Co nového v kulturním světě? Je celý svět pohlcen vánoční atmosférou? Asi ano, protože ani v tomhle článku se tématu Vánoc nevyhneme. Podíváme se společně totiž na pražské vánoční trhy! A ne ledajaké. Ty kouzelnické!
Vánoce, Vánoce přicházejí, a s nimi i další možnost vydat se na nějaký pořádný zimní výlet. Protože však stavy na hradě nejsou momentálně nic závratného, dovolujeme si vám přinést krátké info o tom, jak na zájezdech asi bude, aby stavy nebyly nakonec ještě horší.
Poslední tón zazněl, poslední zvoneček uletěl a poslední králíček dopadl do peřeje sněhu. Je načase odpočinout si od hry, zkusit zapomenout na melodii, která králíčkovu snahu doprovází, a užít si Vánoce.
„Jó, je překrásná, že ano? Ale moc bílá… Chce to trochu barvy. Napadá mě třeba karmínová… nebo zelenkavá… A co třeba žlutá? Ne, žlutá ne, žlutej sníh… brrr! Fujky!“
Mé plány na začátek školního roku zahrnovaly především myšlenky na výuku, soutěže, možná i famfrpál, respektive každodenní život v Bradavicích se vším, co ho zahrnuje. Ještě v polovině září mě ani nenapadlo, že za necelých čtrnáct dní se vypravím do zahraničí na zájezd, se kterým nemám společného vůbec nic. Bohužel nebo bohudík jsem člověk, který má rád šílené nápady, a proto jsem se bez přemýšlení zapsala na exkurzi do Švýcarského CERNu.
„No, to se na papírek napíše seznam přání a zabalí se do sněhové koule,“ vysvětloval děda Pettson. „Večer se na dvoře z koulí postaví sněhová lucerna a na její vrchol se položí koule se seznamem přání. Pokud se do druhého dne do rána lucerna zřítí, je téměř jisté, že tam skřítek byl a dopis si vzal. A tehdy přijde skřítek i na Štědrý večer.“
Ani jsme se nenadáli a stejně, jako se blíží Vánoce, blíží se i závěr našeho zimaratonského klání. Dnes si představíme přeživší odvážné z druhého kola a zadání kola třetího a posledního. Jste zvědaví, co je pro soutěživé kouzelníky přichystáno tentokrát?
Jack Skellington: „Vánoce řídí děsivý král. Mocného hlasu každý by se bál. Tak jsem to alespoň pochopil já. A slyšel jsem, že stojí za to, je obrovský a červený jak krab. Vydává se vraždit v saních, těžké pytle v silných dlaních. Tak jsem to slyšel já. V mrazivé úplňkové noci krouží v mlze jako sup. A říkají mu Satan Kalous!“
Současnému roku už mnoho chvil nezbývá a podobně je na tom i náš Prosincový zimaraton, jehož konec nadchází právě dnes s vyhodnocením posledního kola. Jste zvědaví, jak toto kolo dopadlo? A zajímá vás, kteří zimaratonci se, místy po pás v závalech sněhu, úspěšně popasovali s nástrahami všech tří kol, aby v jeho závěru našli… inu, také si odhalíme, co přesně našli.
„Tuhle jsem trochu uklízel pod smrky, smetl jehličí a naskládal šišky stranou na hromadu a tak podobně. A včera jsem se podíval za houbami a měly se dobře. Jsou už jen čtyři, takže až bude po nich, nebudu mít už vůbec co dělat. Ach jo, víno se už vaří…“
Co nového v kulturním světě? Je celý svět pohlcen vánoční atmosférou? Asi ano, protože ani v tomhle článku se tématu Vánoc nevyhneme. Podíváme se společně totiž na pražské vánoční trhy! A ne ledajaké. Ty kouzelnické!
„Už musím jet. Zima pomalu končí a za těch sto let se mi dárky pěkně nakupily!“
Poslední tón zazněl, poslední zvoneček uletěl a poslední králíček dopadl do peřeje sněhu. Je načase odpočinout si od hry, zkusit zapomenout na melodii, která králíčkovu snahu doprovází, a užít si Vánoce.
„Střezte se dne, kdy se vaše sny splní.“
Mrzimor 110:160 Nebelvír
Mé plány na začátek školního roku zahrnovaly především myšlenky na výuku, soutěže, možná i famfrpál, respektive každodenní život v Bradavicích se vším, co ho zahrnuje. Ještě v polovině září mě ani nenapadlo, že za necelých čtrnáct dní se vypravím do zahraničí na zájezd, se kterým nemám společného vůbec nic. Bohužel nebo bohudík jsem člověk, který má rád šílené nápady, a proto jsem se bez přemýšlení zapsala na exkurzi do Švýcarského CERNu.
„No, to se na papírek napíše seznam přání a zabalí se do sněhové koule,“ vysvětloval děda Pettson. „Večer se na dvoře z koulí postaví sněhová lucerna a na její vrchol se položí koule se seznamem přání. Pokud se do druhého dne do rána lucerna zřítí, je téměř jisté, že tam skřítek byl a dopis si vzal. A tehdy přijde skřítek i na Štědrý večer.“
Jack Skellington: „Vánoce řídí děsivý král. Mocného hlasu každý by se bál. Tak jsem to alespoň pochopil já. A slyšel jsem, že stojí za to, je obrovský a červený jak krab. Vydává se vraždit v saních, těžké pytle v silných dlaních. Tak jsem to slyšel já. V mrazivé úplňkové noci krouží v mlze jako sup. A říkají mu Satan Kalous!“