Famfrpál je rozhodně jednou z nejvíce viditelných oblastí našeho hradu. Každý rok se koleje utkají o pohár a vždy je to napínavá podívaná. Famfrpál by tu ale nebyl bez hráčů. Každá kolej samozřejmě potřebuje trénovat stále nové posily. Podívejme se tedy společně na letošní nejšikovnější prváky napříč kolejemi!
„Poslyš, někteří lidé skoro zapomněli, co je v životě důležité, ale to neznamená, že se nemůžou vrátit na správnou cestu. Možná že jen potřebují poznat vánoční pohodu.“
„Je spousta věcí, ze kterých jsem měl užitek a přitom žádný zisk, Vánoce k nim patří. Víš, strýčku, Vánoce pro mě vždycky byly časem dobra, a ne časem zisku. Dobou lásky a odpuštění. Dobou, kdy lidé mohou myslet na jiné. Vánoce mi nikdy nestrčily do kapsy ani penci, ale něco mi dávají a budou dávat, a proto říkám: „Veselé Vánoce, strýčku!“
Nejsem člověk, co by se vyžíval ve Vánocích. Znáte to, děti řvou, koledové zpívají kolegy a vám tak akorát třeští hlava. Přesto mám nejraději Vánoce na Hogwarts a čas od času vzpomínám na ty úplně první v roce 2004.
Týden utekl jako teplo škvírami v oknech a než jsme se stihli pořádně zahřát, je tu druhé kolo prosincového zimaratonu! Jste zvědaví, co za překážku vás nyní čeká? Jste vyděšení? Pokud ne, možná se článek postará o to, že se vám vlasy zježí, jako kdyby je rozfoukal mrazivý vichr!
Dobrý den, mí milí. Pokud jste nalistovali zrovna tento článek, pak jistě potřebujete nějakou knižní „infuzi”. Komu docházejí síly nebo jen knižní tipy, pojďte se podívat, co jsem vybrala tento měsíc. Ač je měsíc vánoční, knihy s vánoční tématikou zde nenajdete. Přesto ale něco vánočního může být na každé knížce. A co? Přece když ji najdete pod stromečkem!
„Na začátku je krabička.“
„Krabička? – Je z oceli?“
„Je snad zamčená?“
„Jsou v ní krvavá kolena? Ty mám rád.“ „Prostě krabička, zabalená v papíru a převázaná mašlí.“
„Mašlí? Ale proč? Jak odporné! Co je uvnitř?“ „No o to právě jde. Je to překvapení.“
„Chtěl říci ‚Nesmysl!‘, ale zarazil se. Byl z toho všeho tak unavený, byla už pozdní hodina a chtěl si odpočinout. Ani se nesvlékl, ulehl do postele a ihned tvrdě usnul.“
V den, kdy je zvykem, že po venku chodí čerti, andělé a Mikuláši, aby odměnili nebo odnesli děti, se „něco dělo“ i na Příčné ulici. Ta všem obyvatelům hradu po dlouhé době nabídla pár nových kousků do jejich šatníků. Tato mikulášská kolekce se setkala s ohlasem studentů, do večera však byla zjištěna její závadnost na ministerstvu kouzel a byla stažena nejen z pultů, ale jednotlivé kusy byli povinni vrátit i ti, co už vyprázdnili své váčky s galeony. Proč?
Milí čtenáři, jste zvědaví, jak dopadlo listopadové luštění? Když jsem si soutěž vymýšlela, říkala jsem si, že na některých exotičtějších přesmyčkách stateční kouzelníci popadají jako listí a jejich odhodlání odvane vítr, ale kdeže! Hned osm odvážlivců se s nesnadnými přesmyčkami popasovalo. Pojďme se na křížovku i jména luštitelů podívat blíže.
„Pokřikovali na sebe, házeli koule, vždyť přece ze žertu hozená koule má v sobě něco krásného až laskavého. Trefila-li se, bylo to k smíchu, a když chybila, bylo smíchu ještě víc.“