Brány hradu se letos v létě otevřely potřetí a my můžeme mezi sebou přivítat nové tváře. I já jsem na Hogu nová, i když tu už pobývám několik týdnů. Ještě dnes si vybavuju své první pocity – nadšení a radost. Běhala jsem po škole z jednoho místa na druhé a nevěděla jsem, co obdivovat a objevovat první. Hrad a jeho pozemky jsou opravdu rozsáhlé…
Náš hrad je bezesporu úžasné a fascinující místo. Trávit čas tady je radost a pořád je co dělat a objevovat. Alespoň z pohledu nováčka. Ale jak vlastně začít? Kam se podívat nejdřív? Co zkusit jako první? Kam se nejprve vrtnout? A jak jsem to měla já?
Knihovna patří neodmyslitelně k hradním komnatám. Proč se na místě hlavního knihovníka střídají funkcionáři více než na jiných a proč poslední kniha vyšla před rokem? Článek nenalézá řešení, snad ho ani nehledá, nicméně nabízí pohled na Knihovnu z hlediska historie, současnosti a jejích využitých a nevyužitých možností.
Podzim, vážení přátelé! Už je tu v celé své kráse! Někde vystrkuje drápky naplno, jinde se ještě drží babí léto. Teploty jsou podivné, přeháňky časté a vítr neuvěřitelný. Ale není se čeho bát… tak zle už dlouho nebude!
I letos se na hrad nahrnula spousta nováčků. Tentokráte jich na zařazování bylo rovných 231! A to už je něco! Našlo se mezi nimi velké množství zajímavých jmen. Pojďme se spolu na pár z nich podívat!
Dneska si pochutnáme na takové celkem podivné pochoutce, a to jsou škrkničky v čokoládě. Můžete je ochutnat při každém famfrpálovém zápase u paní Rosmerty v jejím stánku. Jak vlastně škrkničky v čokoládě vznikly? Kde vznikly? To se vše dozvíte.
Onehdy jsem zavítala na oficiální diskuzi spolku PETA. Přinesla jsem vám z této události již jeden článek. Ale dnes vám donáším krátkou zprávu o tom, jak vidí PETA naše hradní čokoládové žabičky.
Móda každému říká něco jiného. Někomu třeba vůbec nic.