Móda každému říká něco jiného. Někomu třeba vůbec nic.Když však otevíráme článek o módě obecně, předpokládáme, že autor bude popisovat oblečení lidí na hradě. Že je bude chválit a hodnotit.
Nedělám si iluze a tipnul bych si, že čtenáři Denního věštce spíše doufají, že autor bude někomu oblečení hanit a pomlouvat. S tím dneska nepočítejte.
Jednak já zásadně a nikdy nikoho nepomlouvám, ani o nikom nešířím lživé informace, jednak „modelové“, kteří dnes budou v mém článku předhozeni na pranýř módy, nemají na sobě nic, co by se dalo pomlouvat. Nemají totiž na sobě vůbec nic!
Dnes si pochutnáme na dýňových paštičkách. Můžete si je pořídit v Rosmertině stánku při každém famfrpálovém zápase, taky jsem si jich tam pár vzal pro tuto příležitost. Stojí za to si vůbec kupovat dýňové paštičky? Jsou doopravdy vyrobeny z dýní? Vše se dozvíte.
Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak. Tato sladkost neodmyslitelně patří k našemu kouzelnickému životu, a především k životu tady na škole. Dokážete z hlavy vyjmenovat všechny příchutě, které se nám nabízejí? A nepřemýšleli jste někdy nad tím, že nám některé chybí? Jaké? Inu, podržte se, já jsem nad tím přemýšlela!
Všichni známe naše krásné a tradiční kouzelnické pohádky, jako například Čaroděj a skákací hrnec, Králice Alice a chechtavý pařez nebo Příběh tří bratří. Všichni, kteří pocházíme z čistokrevných kouzelnických rodin, je známe z dětství, kdy nám je četli naši rodiče.
Je to neuvěřitelných 8 školních let zpátky, co jsme vedli vášnivé diskuze o tom, jak může fungovat famfrpál bez zavedení stropu u jednotlivých postů. Myslím, že čas ukázal, že může. Brány na tréninkové hřiště se netrhnou, skoro vždycky tam potkáme alespoň jednoho člověka, často tam bývá živěji než ve Velké síni. Byť si návrat k původnímu famfrpálu už neumím představit, některé jeho aspekty mi chybí.