Druhý ročník je v plném proudu. Učení přibývá, ale přibývá i nových zážitků a úžasných chvil s přáteli. Jak se daří jezevčici a co nového přinesl podzim? Pojďte, čtěte a sněte spolu se mnou. Deník píše sám život, stačí otáčet ty správné stránky.
Za okny se smráká, sluníčka ubývá, vyhlížíme první sníh a to znamená jediné – blíží se zimní Školní famfrpálové mistrovství. Všechny týmy se už nějaký ten týden poctivě připravují na kolejních trénincích a neodradí je ani nevlídné počasí a nemoci, protože sezóna už je skoro tady a každý chce být co nejlepší a ukořistit pro svou kolej pohár. Já jsem se tedy od pověřených osob jednotlivých týmů rozhodla zjistit, jak na tom koleje jsou a jak jim letos přípravy jdou.
Halloween. Je mezi námi někdo, kdo Halloween nemá rád? Já osobně tento strašidelný svátek zbožňuju. A to nejsem zrovna milovník hororů. Ale Halloween má své kouzlo. Temné, veselé, strašidelné i zábavné. A co nesmí chybět? Halloweenská párty! Je jedno, jestli ji budete pořádat na hradě, v mudlovském domově, pro spoustu lidí nebo jen ve dvou či pro rodinu. Tak jako tak si můžete užít dokonalý Halloween!
Milí čtenáři, knihomolové, knihomilové, zkrátka všichni, kdo jste si vždy našli pár chvil přelouskat článek plný knížek a knižních doporučení. Po čase stráveném v mrazáku už mi zase cévami koluje teplá, kouzelnická krev a moje srdce stále bije pro knihy. Proto se pojďme společně podívat, co jsem pro vás vybrala za zajímavosti tentokrát. Hurá na to! Doufám, že se těšíte alespoň z poloviny tak, jako já.
Co se stane, když se sejde skvělá parta lidí a promísí se jejich smích, kreativita, bláznivé nápady a módní talent? Dejte do ruky každému pravítko a sledujte, co se bude dít!
A je to tady! Druhý ročník! Jaký bude? Co nového mě potká? Kolik předmětů si jezevčice zapsala? A opravdu viděla bobra, a dokonce jej podrbala na čumáčku? Pojďte, čtěte a sněte spolu se mnou. Deník píše sám život, stačí otáčet ty správné stránky.
Milé děti, kolegové, havěti a jiní. Bylo nebylo… před mnoha a mnoha lety se na hradě začal pravidelně vyskytovat pan Králíček. Přijíždí prvního prosince stejně jako adventní kalendář. Rok 2020 byl divný, ale pan Králíček nám pomůže vše vrátit alespoň na chvíli do normálu. Slibuju.
Vůně dlouho louhovaného čaje se line podzimně laděným Godrikovým Dolem jako špageta (nikdy mi ta metaforická přirovnání moc nešla) a když ji následuji, skončím před okny Domu Při zakleté žábě. V protější ulici pyšně stojí Pavlačový domek Na rozcestí pana Orionise, odkud lze drobnohledem přes jezero pozorovat zaneprázdněného pana ředitele v komnatách jeho Zámku prastarých kouzelnic. Domků je tu spousta, některé honosnější, některé vůbec, ale většina je aspoň docela ucházející. Rozhlížím se tak po Godrikově Dole po těch stovkách a tisících galeonů a říkám si, jestli jim to vůbec stálo za to.
V neděli 22. 11. se odehrál první zápas sezóny! Hřiště zaplněné fanoušky, kteří házeli básně z rukávu, Rosmerta, která obsluhovala o sto šest a mnohem víc. Tak se na to pojďme podívat!
S příchodem zimy se ministerští úředníci snaží poprat, jak jen mohou. Svatomartinské husy ale létají z pekáčů kdovíkam a pít sváteční víno se vám může stát osudným. A to zdaleka není ten nejvypečenější problém, který přinesl svatý Martin na bílém koni.
Dopluli, nezranění, unavení, vyčerpaní, ale s úsměvem na rtech. Plní zážitků, takových, kterými umí obdarovat jen Merlin a moře. Mořeplavci odhodili pádla, vypili spousty dýňového džusu a namazali si puchýře na rukou.
Jednoho krásného odpoledne někdy v říjnu asi tak uprostřed jsem zase bloumala chodbami našeho hradu. Již nebylo moc teplo a mé holé nohy bez punčoch mne zábly. Skřítci pomalu chystali dřevo ke krbům, které se pomalu a jistě začaly zapalovat. Sice ještě nebyla úplně zima, ale mezi kamennými zdmi bylo až nepříjemně vlezlo. Úkoly se mi nechtěly dělat, a tak jsem se připloužila do Velké síně. Tam si právě jedna z mých spolužaček studovala nejnovější článek nejen pro mladé čarodějky v Denním věštci. Přímo tento: