Vážení čtenáři,
Letošní léto přímo vybízí k cestování, nemyslíte? Nebe je většinu času azurově modré, úmorná vedra střídají osvěžující večerní bouřky a o skvělé zážitky není nouze. I já jsem si zabalila svůj kufr plný překvapení z módního salónu NiT, překročila práh hradu a vyrazila do světa. V dnešním článku se se mnou můžete podívat do Akademie kouzelnických řemesel, kterou jsem nedávno navštívila. Fotografickou krabičku jsem samozřejmě měla s sebou, takže se můžete těšit na obrázky z tohoto zajímavého místa.
Že nám v zimě počasí občas nadělí pěknou chumelenici a ze stropu Velké síně se snášejí sněhové vločky už nikoho z nás možná ani nijak zvláště nepřekvapí. Ale co když se v létě objeví létající lízátka?
Školní famfrpálové mistrovství je již několik týdnů uzavřené posledním zápasem a hráči využívají již jen individuálních tréninků. Využijme tedy prázdninového volna k ohlédnutí zpět za uplynulou sezónou, a to po jednotlivých týmech podle toho, jak se umístily v tabulce. Famfrpálový pohár, a tedy i právo na první statistický přehled, získává Zmijozel.
Dne 19. 6. slavila naše škola významný den, a to Den založení. K příležitosti tohoto dne si pro nás pan ředitel připravil celodenní překvapení. Pojďme si zavzpomínat, co vše se tento významný den událo.Vážení čtenáři,
Prázdniny jsou v plném proudu, slunečné počasí nabízí astronomické teploty a jeden tak dostane chuť někam si vyrazit. Dlouho jsem přemýšlel, kam bych se v létě vydal. Přeci jen, v takovém teple je riskantní vystrčit nos z nového klimatizovaného domu, který jsem si nedávno v Godrikově Dole pořídil. Nicméně všechno změnila má mudlovská kamarádka, s kterou jsem se před několika dny potkal a po dlouhé době jsme společně opět poklábosili.Vlna veder zasáhla i náš hrad. Ve Velké síni slunce žhne jako na poušti, sem tam se vám kolem nohou proplete miniaturní velbloud a opalovací lehátka při stěnách síně jsou věčně obsazená. Ošetřovna se plní pacienty s úžehem a nikdo pořádně neví, co proti této zákeřné nemoci z přemíry slunce vlastně zabírá.
Už dlouho nikdo nepřidával žádné návrhářské články, kde se návrhář chlubí svými výtvory a snaží se přimět čtenáře koupit si jejich modely. Do nedávna jsme ji mohli považovat za mrtvou, dokud k nám nepřišla slečna Wenai a nezačala zveřejňovat své návrhy. Čtenáře a redaktory Hadího krále chytla znova touha a ambice šít a podplácet správce Příčné ulice, aby jejich modely zveřejnili dříve než těch ostatních. Někteří šli naopak trochu jinou cestou a začali učit nezkušené držet jehlu a nit v ruce. Ano, mluvím o našem bývalém zmijozelském pokladníkovi Zpytlehněvovi, který jako znovuzrozený s chutí učit nováčky zaučil i zmijozelskou šéfredaktorku, která podlehla nátlaku svého hadonoše a začala též navrhovat. A věřte, nevěřte, začalo ji to bavit!
Již je to nějaký čas, co byla vypsána a ukončena soutěž „Ve dvou se to lépe táhne“, která ve Velké síni způsobila menší rozruch, nebo spíše oživení, a z některých studentů a studentek se stali horečnatí dohazovači. Navzdory tomu, kdy nadšení v síni bylo veliké, konečný výsledek příspěvků byl vcelku žalostný. Jak to tedy vše nakonec dopadlo?
Krátce po zveřejnění článku „Návrhářské začátky“ od talentované havraspárské návrhářky Isabell Tenebris přiběhl k nám do redakce celý uřícený Zpytlehněv Zďáblíkov a nesrozumitelně něco křičel. Když se nám podařilo ho uklidnit natolik, že byl schopen souvislého slova, podařilo se nám z něj vypáčit, že se prý modrou návrhářkou cítí zahanben. S sebou také přinesl hromadu vlastních návrhů a trval na tom, abychom je nafotili a také otiskli.Milí čtenáři,
Už v prvním ročníku jsem si říkala, že jednou musím zkusit něco navrhnout. Na počítači se mi do toho ale nějak nechtělo a tablet jsem v té době nevlastnila. Teď už je ale vše jinak, protože tablet mám a sem tam i nějaký volný čas, kdy se můžu návrhům věnovat.Vážení a milí čtenáři,