Sedmý termín za námi. Už je vidět světýlko na konci tunelu, vyhráno ale ještě není. Na osmý termín často nezbývají omluvy ani síly. Jak se zredukovaly počty předmětů? Kdo fičí a kdo své úsilí už vzdal…?
Co je kouzlo Vánoc a kam vlastně zmizelo? To je otázka, na kterou se pokusila redakce Denního věštce zjistit odpovědi. Že to nebylo nic snadného, se můžete dočíst právě teď a tady.
Druhá adventní neděle byla ve znamení dalšího famfrpálového zápasu. Tentokrát jsme mohli ve vzduchu vidět červené a zelené vlaječky, které vesele vlály za doprovodu zdravě soutěživé atmosféry a za rytmu básniček. Štěstí nakonec přálo o trošku více Nebelvírským, kteří vyhráli proti zmijozelské koleji 160:130. Pojďme se podívat na tento napínavý zápas podrobněji.
Jak se víla Fleutýna připravuje na Vánoce? Co dělá o svém volnu? Nechávají jí studenti v kolejních místnostech něco dobrého? Zažila nějaký trapas při rozdávání dárků? V čem dárky přenáší? To a mnohem více se dozvíte v tomto exkluzivním a jedinečném rozhovoru s největší ikonou kouzelnických Vánoc.„Ale jenom, že jsi to ty…“ dostala jsem jednu z prvních kousavých odpovědí na dotaz, jestli by si jeden ze studentů v top 10 v bodování našel čas na zodpovězení tří otázek týkajících se organizace práce. „Kdyby to byl někdo no-name, tak má asi smůlu,“ bavila jsem se nad další odpovědí. A protože letošní bodohrotiči jsou parta fajn lidí (a já nejsem no-name), přináším vám exkluzivní minirozhovor s celou aktuální top desítkou. Jak se perou s úkoly? A už se dali do psaní esejí…? Čtěte s námi!
Stále máte pocit neúnosnosti světýlek a barev po celém světě? Umíte už všechny koledy nazpaměť, nemáte ani jeden koupený dárek, nápady došly, cukroví se spálilo a vlastně už teď nemáte na nic čas? Hoďte to za hlavu a pojďte se s námi opět kreativně bavit! Máme tu druhé kolo adventní mini soutěže!!Věštění je prima věc, zejména, když se máte na co ptát. Teď, v prosinci, se jistě najde celá halda otázek, která by stála za zeptání. My tu pro vás po delší době máme opět možnost, jak zjistit, co vás čeká a nemine. Nebojte se zeptat!
Zima nám zaťukala na dveře – ani jsme se nenadáli a je tu! S tímto ročním obdobím také souvisí shánění stromků na zátop v našich kolejních místnostech. Čím větší zásoba je, tím klidnější průběh krutých mrazů můžeme očekávat. S počtem polínek ve dřevníku má také mnoho společného bláto. Že je to pro vás novinka? Nejste sami!Neděli 1. 12. 2019 si koleje Nebelvír a Havraspár naplánovaly svůj vzájemný famfrpálový duel. My už dneska víme, že z něj vítězně odešel Nebelvír s konečným skóre 160:50, jak to ale celé probíhalo?
Není nad to, udělat někomu radost. Někdy si však lámeme hlavu nad tím, jak a čím potěšit. Denní věštec vám v tento adventní čas dává možnost obdarovat své blízké milými slovy a krásným úmyslem… a je jedno, zda půjde o přítele, milovanou kolej, oblíbeného profesora/zaměstnance/obyvatele Prasinek či třeba ducha nebo vašeho mazlíčka…
Letošní rok se jako vždy slavil mezi zdmi našeho hradu Ohnivý den. A světe div se, jednalo se už o patnácté oslavy tohoto památečního dne. Jak si ho obyvatelé hradu užili, jaké outfity si na nás přichystali a jak na vznik svátku vzpomíná pan ředitel Nimrandir Elénére? To vše vám právě teď přináší Denní věštec.
Začínám uvažovat o rukavicích, ven bez šály nevylezu a při psaní se choulím u krbu. To znamená jen jediné. Končí podzim, začíná zima a blíží se Vánoce! Ale nebojte, nemyslete na dárky, cukroví a podobné tentononcy. Je čas si jít hrát!
A jsem tu zase se svými podivínskými příběhy mého slavného otce Olivera Wooda a jeho ženy. Myslím, že příště už si to budete pamatovat. Protože se nám blíží Vánoce nezadržitelnou rychlostí, rozhodla jsem se vytáhnout vzpomínku právě na tento výlet plný vánočních trhů, horkých nápojů, nákupů pro příbuzné, ale i romantických výhledů.
Máte pocit, že už jsou koledy v obchoďácích neúnosné? Myslíte si, že přemíra světýlek, vůní a chutí je už teď moc? Nebojte se, bude hůř! Pojďte tedy hodit chvilkové vánoční starosti za hlavu a nechte se na chvíli oslovit kreativním duchem Vánoc – máme tu pro vás malou adventní soutěž.Jsem dcera Olivera Wooda! No jo, tak mám slavného tátu! Že už jsem to říkala? Aha, tak to se moc omlouvám. Ale třeba to ještě všichni nevědí, že ano. Každopádně jsem zpět, abych Vás vzala s sebou za dalším putováním mezi mudly. Opět mi to nedalo, abych Vás neobohatila o vyprávění mých rodičů. Tentokrát vyrazili do skanzenu plného tradičních větrných mlýnů a cestou zpět se zastavili v přístavním městě Amsterdamu.