Rubrika: Nezařazené

Studium jazyků je výborná věc, která pomůže všem. Když se chceme učit francouzsky, professeur Joyeuse nám vyjde vstříc, když chceme zkusit něco ze slunné Itálie, professoressa Sutherland nás to naučí! Na hradě se také můžete naučit latinu (professor Orionis) nebo portugalštinu.

Při procházení nabízených předmětů jsem tak nějak začala přemýšlet o tom, jaké předměty se hodí pro kterou kolej. Tedy s ohledem na to, jakými charakterovými vlastnostmi se dané koleje vyznačují. Nedalo mi to a zeptala jsem se v každé koleji několika studentů. Jaký názor měli Zmijozelští?

Před pár dny se několik osob dostalo do Azkabanu. Jak říká nedávný článek, nejsou známé podrobnosti a čeká se na uzdravení těchto osob, aby se mohlo zjistit víc. Napadlo mě, že bychom mohla zjistit zatím nějaké informace od lidí, co Azkaban již navštívili a mohou mi o tomto pobytu něco málo povyprávět.

V předchozím článku jsme si řekli, jak vůbec Denní věštec vznikl. Ale co se všechno událo za těch dlouhých sedm let, co je na světě?

Třísk, prásk, ratata!!! Jsem zase tady, vaše věrná a nejvěrnější Trapáčková! Sorráček za to, že jsem se tak odmlčela. To víte, Trapner dělal voloviny a někdo za něj musel v tý kuchyni makat!

A protože voloviny dělá pořád, nezbylo mi, než za něj udělat i tuhle poradnu. A co jste si na nás přichystali tentokrát?

Midar Kilahim je ode dneška celý modrý. Dusí se snad? Nevyšel mu experiment s novým pracím práškem? Hraje si na králíčka Azurita? Ne! Vystřídal toho nejvlkounovatějšího vlkouna v pozici Havraspárského kolejního ředitele!

Je to pár dní, co jsem vstoupila na hrad a teprve dnes se konečně necítím tak moc zmateně. A protože bych moc chtěla psát pro Denní věštec, přemýšlela jsem, jaký článek napsat jako první. Seděla jsem ve Velké síni, koukala kolem sebe a pozorovala ostatní prváky, když v tom mi to došlo. Chce to jen pár rad od těch, co to zažili už dříve – starších studentů. Poprosila jsem tedy tři studentky, aby mi zodpověděly pár otázek a tím pomohly nám prváčkům se trochu uklidnit a získat pár dobrých vyzkoušených rad.

Už několikrát jsme se se studenty, profesory a dalšími obyvateli hradu sešli v KNP. Samozřejmě jsme tam nebyli všichni, jen ti, co se nějakým způsobem zajímají o drabble. A co se v KNP dělo, si můžete přečíst níže.

Teď, když už můžu konečně dělat soutěže a mám na ně čas, resp. je dělat potřebuji, abych si vydělala na zápis předmětů, který se kvapem blíží, jsem navštívila místnost soutěží.

Jenže ouha… V paměti mám ještě stav před pověstnou stávkou, kdy jsem se do této místnosti nemohla ani dostat, jak byla přeplněná pergameny se zadáními soutěží a teď? Teď je tomu právě naopak. Na malém stolečku uprostřed místnosti leží pár pergamenů a kde nic tu nic. Takže se ptám: „Co se stalo? Kdo krade pergameny se sotěžemi nebo kam se poděly? Jak si budou studenti vydělávat na zápis předmětů? Čeká nás chudý rok?“

Leden se pomalu chýlí ke konci a pro nováčky, kteří již několik dní zoufale mrzli před branami hradu, nastal velký den. Nyní konečně mohou vstoupit klenutou vstupní branou a rozprchnout se všemi směry, což mnozí z nich také udělali. Doufejme, že je někdy někdo najde…!

Mnoho nováčků každoročně skončí na tom, že neví, jak má napsat přijímací esej. Pojďme se společně podívat na pár zásad, kterých je dobré se držet.

Ptáte se, kde mne vyhrabali? No, já se tomu taky divil, když mne čapli za límec a vrazili mi do ruky brk. A že sem se skrejval fakt dobře. Několik let mne nemohli najít! A já si myslel, že to tak zůstane! Ale marná snaha. Holt bonzáci jsou hrozně otravný a šťouravý lidi.

Ano, jsem to já, Skřítek Trapáček. A prej že nedostanu najíst, dokud vám něco nenapíšu k novýmu roku. Vidíte to? To je vydírání! A já si budu stěžovat!

No dobře, no.

Před několika dny rozvířila první stránky světových periodik senzační zpráva. Polští vědci opět trochu poodhalili roušku tajemstvím oplývajícího života škrken a podle vlastních slov přinášejí zcela unikátní a nevšední objevy. Pojďme tedy s polskými sousedy nahlédnout do každodenního života těchto bohužel zcela všedních tvorů.

Termín odevzdání NKÚ, 10. 12. 2011, již uplynul před pár dny. V předchozím článku jsem slíbila další podrobnosti o letošních zkouškách, dozvíte se tedy, jaké předměty si studenti letos nejčastěji vybírali, kdo z profesorů měl nejvíce přihlášených a jestli výběr předmětu mohla ovlivnit i bývalá kolejní příslušnost vyučujícího.

Rovněž přináším rozhovor s  Barbarou Arianne Lecterovou, třetí z letošních maximalistek, která si zapsala 5 NKÚ (a to k pěti již absolvovaným! – v tom se s ní letos může rovnat jen nebelvírská Jane Mooren). A ještě zde mám odpovědi od  Ellky Willowé, které jsem měla sice k dispozici už minule, ale nějak jsem je do článku zapomněla vložit!

Nedávno jsme tak kdesi s kýmsi vedli řeči, že je na hradě nějak polomrtvo, dohromady se nic neděje a že nám skoro chybí nějaký skandál.

No a tak jsem se začala po nějakém poohlížet a co byste řekli, před pár dny se na mě usmálo štěstí v podobě Angelicy Arless.