Rubrika: Co otřásá hradem

Už od prvního dne na Hogwarts mě uchvacovala spousta věcí. Velká síň, Prasinky, Příčná ulice a mnoho dalšího. Zdejší možnosti se zdály jedna lákavější než druhá. Plně jsem užívala všech vymožeností a výdobytků vysokého umění programátorského. Soutěže, Prasinky, Příčná ulice, pak zase soutěže a soutěže a nakupování a zase soutěže. Nenápadně jsem se rozhlížela po svých nováčkovských kolezích. Jen velmi málo z nich udělalo více soutěží než by se dalo spočítat na prstech jedné ruky a někteří jako by byli postavou na hradě, ale duchem někde jinde. Považovala jsem tento stav za pouze přechodnou formu transformace do vyšší, aktivní formy virtuálního života, zkrátka předěl mezi aktivitou a vymazáním. To jsem však ještě netušila, že fenomén existence těla bez duše dosahuje na hradě ještě mnohem děsivějších rozměrů. Zombíci se ve Velké síni potulují i za bílého dne!

Tolik očekávaná, tolik překvapivá.

Předevčírem, dne 3. září, zhruba kolem jedné hodiny ráno, se mi stalo něco zvláštního. Odcházela jsem z Velké síně, když mi cestu zastoupila kachna. Myslela jsem, že se mi to zdá, ale štípla jsem se do ruky a stále jsem ji viděla. Chtěla jsem ji obejít a zmizet, ale promluvila na mě… a pak už jsem nepřestávala zírat.

Doposud neznámá skupina pachatelů přepadávala ve čtvrtek bradavické sovy.

Po událostech s vyšetřováním se ve Velké síni shlukl hlouček studentů, kteří ihned začali nevšední události komentovat.

Již několik týdnů můžeme na hradě vidět lososové tváře – nové studenty, které ještě Moudrý klobouk nestihl zařadit ani do jedné z kolejí. Jak si stojí nováčci mezi ostatními studenty? Těší se na ně, nebo se spíše uzavírají do sebe? Také proto, že patřím mezi takzvané lososové tváře, položila jsem několika již zařazeným studentům pár zvídavých otázek.

Dříve velmi diskutované téma. Dnes už téměř nepovšimnuté. Snad tomu nepřispívá fakt, že Mrzimor – dřívější „outsider“ v tomto měřítku – je na tom dnes nejlépe. (Nebo „nejlépe?“) Řeč je přirozeně o obsazení kolejí.

Dnes ve 14:30 se stala smrtelná nehoda na hlavním tahu Londýn – Bradavice. Kvůli špatné viditelnosti a nepříznivým povětrnostním podmínkám se srazil výr velký se sovicí sněžnou.

Po delší době zdravím přítomné čtenáře! Každý si již jistě všiml, že přijel Koloděj a jako obvykle se strhla mela s žetonky, výměnou dárků, a tak podobně…

Ne všichni zastihli první vlaštovku ohlašující příjezd Kolodějovy pouti, proto jsem se pokusila tuto nevšední událost zachytit svým zbrusu novým brkem.

V první části rozhovoru jsme se dověděli, že náš oblíbený sport dostane v nadcházejícím školním roce novou podobu, s níž nás bude v průběhu prázdnin postupně seznamovat profesor Werewolf, tvůrce připravované revoluční změny celého famfrpálového herního systému.

Tento nový famfrpál bude realističtější a namísto dosavadních „procent“ přinese získávání zkušeností, které povedou ke stoupání na vyšší úrovně – ty nebudou mít žádný strop, takže hráč se vždy bude moci dále zlepšovat. Je ale třeba zdůraznit, že všechny doposud získané zkušenosti budou do nového systému co nejúplněji převedeny!

Dnes se tedy dozvíme zase o kousek víc. Nejprve si prohlédneme druhou fotografii: tentokrát vidíme, jak bude vypadat „obrazovka“ brankáře.

Již nějakou dobu se proslýchá, že v tajné laboratoři vzniká úplně nový systém famfrpálu a že jeho vynálezcem není nikdo jiný než profesor Werewolf. Protože pana Johna znám jako dosti nedůtklivého kouzelníka, který pro ostré slovo mnohdy nejde daleko, byla jsem velmi překvapena, když po mé nesmělé sondáži u modré primusky Larrie se mi profesor sám ozval s tím, že je ochoten poskytnout na téma nového famfrpálu sérii osvětových rozhovorů pro Denního věštce. Dokonce mi poslal dvě fotografie, které svolil zveřejnit!

To jsem tak včera chtěla pozvat slečnu Isabellu Anne Swan z Havraspáru na kus řeči a čaj do Godrikova Dolu, jenže domeček byl nacpaný k prasknutí, takže nám musely postačit sovy.

Slečna se začala vyptávat na CKÚ a NKÚ a zcela otevřeně mi vnukla myšlenku napsat o NKÚ článek. Pochválila jsem její nápad a dál si lebedila v nicnedělání, mé oblíbené činnosti.

Ale na druhou stranu… opravdu tu chybí veřejné shrnutí úspěšných absolventů těchto významných zkoušek.

Madam Malkinová dostala ve včerejších večerních hodinách zajímavou zásilku a ihned ji uvedla na své pulty.

Ovšem pozor – zdání klame a nic není, jak se zdá…